Léčba chřipky vyjde téměř na 1 miliardu

Chřipková sezóna si u nás každoročně vyžádá desítky životů. Loni na ni zemřelo 151 lidí, 574 z nich si prošlo těžkým průběhem a okolo 2000 osob zemřelo na nemoci související s chřipkou. Každoročně je u nás kvůli následkům této nemoci hospitalizovaných 7 000 až 16 000 infikovaných. Pokud připočteme návštěvy lékaře, pracovní neschopnosti a komplikace dostaneme se u výdělečně činné populace na celkové průměrné náklady 58 696 Kč za jedno onemocnění. Pro 16 tisíc osob je to skoro 1 miliarda korun. Ve srovnání s touto sumou stojí nejúčinnější metoda proti chřipce – očkování, v zhruba 300 Kč. I přesto je však proočkovanost v ČR ve porovnání s vyspělým světem stále velmi nízká.

Ve světě bylo na téma ekonomických dopadů očkování proti chřipce provedeno mnoho studií, přičemž jednou z nejvýznamnějších byla devítiletá studie provedena v Argentině. Studie ukázala, že díky programu očkování dosáhly roční úspory na jednoho očkovaného zaměstnance výše 32 až 265 US. Z českých firem si zajímavou statistiku vede Škoda Auto. Zjistila například, že v letech 1998 - 2007 byla nemocnost na chřipku očkovaných zaměstnanců 2-4x menší než u těch neočkovaných.

V číslech to pak znamená, že při krátkodobých absencích zaměstnanců vznikají na obou stranách pracovního vztahu značné ztráty, které vyčíslila studie společnosti Deloitte z dubna 2012. Propad čistého příjmu vzhledem k výši platu se u zaměstnance při pětidenní absenci pohyboval od 1 619 Kč do 8 268 Kč (kalkulováno s průměrným platem 10 000 až 60 000 Kč). A u zaměstnavatele, kde se vychází ze součtu mzdových nákladů a náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel platí zaměstnanci na nemocenské, pak činila ztráta zaměstnavatele 3 704 Kč až 21 211 Kč. Při desetidenní absenci byla ztráta na obou stranách opět podstatně vyšší.

Finanční ztráta zaměstnavatele spojená s pracovní neschopností zaměstnance

Zdroj: Data Delloite, Sanofi Pasteur, 2012

*) Ztráta zaměstnavatele vychází ze součtu mzdových nákladů, které by byly kryty prací zaměstnance, tzn., představují minimální ušlý zisk zaměstnavatele a náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel platí PN zaměstnanci. (orientační výpočet).

Propad příjmu zaměstnavatele v závislosti na velikosti společnosti

Následující kalkulace sumarizuje finanční ztrátu, kterou realizuje zaměstnavatel v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a je provedena pro společnost o velikosti 50–249 zaměstnanců, kde průměrný výdělek v roce 2011 činil 24 825 Kč (dle dat ČSÚ).

Zdroj: Data Delloite, Sanofi Pasteur, 2012

*) Ušlý zisk je kalkulován jako mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance za příslušné období, které by jinak byly kryty prací zaměstnance, tzn., představují minimální výši ušlého zisku. (orientační výpočet).