Registr dluhů má pomoci odlišit dobré klienty bank od neplatičů

Banky hledají cestu, jak otevřít databáze o platební disciplíně svých klientů. V případě dohody nastanou neplatičům zlé časy. Prezídium Bankovní asociace posoudilo v závěru minulého týdne projekty na vytvoření úvěrového registru. Podle informací HN však dosud nepadlo jednoznačné doporučení, která společnost by měla získat od bank mandát na zahájení jeho příprav. O zpracovávání citlivých dat pro registr bank se uchází několik společností, mezi nimi například I.S.C. MUZ

Úvěrový registr by měl shromažďovat od bank informace o tom, kolik má který klient úvěrů a jaká je jeho platební disciplína. Neplatičům tak výrazně klesnou šance, že získají půjčku u banky, když u jiné své závazky neplatí. Z bezmála jednoho biliónu úvěrů je přitom každý třetí úvěr v ČR nesplácený.

Banky si však vzájemně nedůvěřují, že budou poctivě do registru poskytovat informace. Bankovní asociace proto preferuje, aby registr vznikl pod křídly České národní banky, která může prostřednictvím bankovního dohledu tyto záležitosti kontrolovat. "Bankovní rada se této myšlence nebrání. Nejdříve však uložila zpracovat analýzu, jaké informace by se shromažďovaly, jak by to zatížilo banky, k čemu by informace sloužily a podobně," řekl mluvčí ČNB Milan Tománek.

V registru by měly být informace o právnických i fyzických osobách. Solidním klientům by to umožňovalo rychleji získat bankovní půjčku. Banky by také rychleji mohly zavádět produkty, jako jsou třeba kreditní karty, hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry a další, u nichž potřebují znát finanční historii klienta. Zejména u informací o fyzických osobách, jak například upozorňuje Miroslav Singer ze společnosti Expandia na možné zneužití či poškození klienta, pokud budou v registru nepřesné

Částečné prolomení bankovního tajemství umožňuje novela bankovního zákona z roku 1998. Registr musí být ve stoprocentním vlastnictví bank a informace si za určitých podmínek mohou vyměňovat opět jen peněžní domy. Data o neplatičích, kteří jsou v prodlevě s placením déle než 60 dnů, však mohou být zcela veřejné. Jan Urban ze společnosti Profira proto soudí, že k těmto údajům by mohly mít přístup i jiné společnosti poskytující úvěry, jako jsou kupříkladu leasingové či telekomunikační společnosti.

Dosud není mezi bankami zcela vyjasněná ani otázka, zda by se o klientech měli poskytovat výhradně negativní informace, tedy jen když své závazky neplní, nebo i údaje o klientech, kteří se chovají disciplinovaně. "Určitým problémem je především v otázce údajů o fyzických osobách postoj České spořitelny, která své databáze vnímá jako konkurenční výhodu," řekl HN bankéř, který si však nepřál být jmenován. Česká spořitelna, která spravuje více než dva milióny sporožirových účtů, disponuje nejrozsáhlejší data

Obavy před možným zneužitím dat z úvěrového registru Jan Urban nesdílí. Nakládání s daty v registru by podle něj muselo být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Firmy i fyzické osoby by navíc měly pravidelně získávat výpisy o tom, jaké informace o nich registr vede. Vedle pravidelné aktualizace by pak podle Urbana i tyto výpisy měly zajistit, že si firmy či fyzická osoba zkontroluje, jestli vedené údaje nejsou zavádějící.

Ačkoliv banky preferují, aby právě o fyzických osobách bylo k dispozici více informací, Singer vnímá tyto klienty jako více zranitelné nežli právnické osoby. "Řekněme, že splatíte úvěr, banka vám ho včas nevymaže z registru a vy jinde další půjčku nezískáte. Banka o nic nepřijde a vy se budete

Úvěrový registr by mohl podle Urbana shromažďovat informace nejen z bank, ale právě i od leasingových firem, pojišťoven či telekomunikačních společností. "Snažíme se s úvěrovými organizacemi jednat o tom, aby do svých smluv zapracovali souhlas dlužníka s poskytnutím určitých informací," vysvětlil Urban. Úvěrový registr by pak byl skutečně bezkonkurenční databáz

Někteří finančníci jsou však skeptičtí, zda registr provozovaný centrální bankou bude plnit svou roli. "Myslím, že je zde snaha využít registru pro větší byrokracii a zpracovávání vlastních analýz a až příliš koukat komerčním bankám pod sukně," řekl na adresu bankéř, který si nepřál být jmenován. Mluvčí Tománek však upozornil, že cílem analýzy je i snaha nezatěžovat banky povinností poskytovat více informací, než je třeba.

Zdroj: HN z 8. 2. 2000