Z přílivu investic se zaplatí sanace bank

08.02.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

ČNB bude muset devizy měnit na koruny a současně hlídat, aby měna neposílila

ČNB bude muset devizy měnit na koruny a současně hlídat, aby měna neposílila

Zřízení zvláštního devizového účtu pro příliv privatizačních peněz, které bude dnes projednávat vláda, nebude mít na kurs koruny

výrazný vliv. Zvláštní devizový účet, na který mají plynout veškeré privatizační příjmy, nemůže být jediným opatřením, které by v následujících třech letech eliminovalo negativní vliv přílivu kapitálu na českou ekonomiku. Materiál, který vypracovaly Ministerstvo financí a Česká národní banka a který má zítra kabinet na programu, obsahuje řadu doporučení v oblasti měnové, fiskální a mzdové politiky.

Okamžitou reakcí na privatizační peníze je však vládní devizový účet. Jeho úkolem je omezit přísun deviz na měnový trh. Příliv investic má jít na tento účet ve volné měně, jejich přeměna na české koruny by měla být vždy konzultována s ČNB, stejně jako emise dluhopisů na zahraničních trzích, což by mělo zabránit nepřiměřenému posilování koruny. Ministr financí

má za úkol založit tento účet do konce února - materiál přesně nestanoví, zda u ČNB či u nějaké komerční banky.

Pokud vláda uvedený materiál schválí, první platbou by se mělo stát deset miliard za Českou spořitelnu. V letošním roce se přitom počítá s privatizačními výnosy ve výši 190 miliard korun, celkový příliv kapitálu v letošním roce a následujících dvou letech má dosáhnout 350 miliard korun. Nejvíce peněz pak přijde reálně na účet v příštím roce, protože u většiny plateb se předpokládá jejich rozložení

v čase. Podstatná část letošních výnosů bude použita na stabilizaci bank před jejich privatizací, uvádí materiál. Jenom v loňském roce přitom stát investoval do ozdravení bank přibližně 75 miliard korun.

Pokud by se kabinet neshodl na vytvoření tohoto účtu, materiál varuje před nárazovým působením přílivu kapitálu na trh, který by mohl vést ke zhoršení běžného účtu v delším období a v krátkém období pak k nárazovému odlivu domácího kapitálu.

I když však dojde k jeho založení, bude mít spíše psychologický efekt. Podle Miroslava Singra z IS Expandia půjde o "signál o schopnosti a vůli ČNB a vlády se v této oblasti dohodnout a něco rozumného činit". Obchodníci na měnovém trhu však upozorňují, že centrální banka bude muset stejně přijaté peníze měnit za korun

y. "Ve finále přijdou tlaky na kurs měny, proti nimž bude stát pouze ČNB," upozornil Karel Bureš z HSBC. Kromě privatizačních peněz bude na kurs působit i další příliv investic, který má jen letos dosáhnout 65 miliard korun. Koruna by se podle současných odhadů měla proto letos pohybovat v rozpětí 35 - 36,20 Kč/EUR, přičemž hranice kolem 35 korun za euro se považuje za limitní pro intervence centrální banky.

Zvláštní účet mají podpořit i ostatní hospodářské politiky. Nejmenší možnosti má podle projednávané strategie měnová politika. Další snížení úrokových sazeb by mohlo vést k odlivu domácích úspor. Konverze úspor je teoreticky možná u biliónu korun, na pohyb sazeb jsou podle projednávané strategie citlivé zdroje podnikatelského sektoru představující 300 m

iliard korun a podrozvahové operace ve výši dalších 63 miliard korun. Intervence jsou pak z dlouhodobého hlediska neúčinné, tvrdí experti z MF a ČNB v předkládaném materiálu.

V oblasti fiskální politiky strategie navrhuje dvě skupiny opatření. Dlouhodobým by se měla stát systémová reforma příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. V krátkém období je pak nezbytné rozložit použití privatizačních příjmů tak, aby nedocházelo k rozkolísání vývoje poptávky, a nepřipustit financování běžných výdajů. Mzdová politika má

být umírněná, přičemž letos nemá maximální růst mezd přesáhnout očekávanou míru inflace. Pro další dva roky se doporučuje zmrazit mzdový fond pro rozpočtové a příspěvkové organizace.

Zdroj: HN z 8. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka