Cesta indonéského prezidenta po evropských zemích má ekonomické pozadí
Hlavními problémy, jež musí řešit jakartská vláda, jsou privatizace a potíže v bankovním sektoru. Nejvyšší indonéský představitel Abdurrahman Wahid se během své nynější cesty po Evropě snaží svým západním partnerům vysvětlit hlavní linie politické situace v zemi, chce se ale také "ujistit o mezinárodní podpoře indonéských ekonomických reforem", jak se vyjádřil ministr zah
raničí Ahwi Shibab.Indonésie byla více než sousední země zasažena asijskou ekonomickou krizí, pokles hrubého domácího produktu činil v roce 1998 téměř 13 procent. Rekonvalescence byla bolestná, země však je z nejhoršího venku. Po ekonomickém poklesu o 0,5 procenta v loňském roce se má růst hrubého domácího produktu v roce letošním pohybovat v rozmezí mezi třemi a čtyřmi procenty, v roce 2002 pak mezi pěti a šesti procenty. Velkým problémem jsou zahraniční investice a výměna zboží se zahraničím, proto prez
identa při jeho evropské cestě doprovází kromě početné suity vládních činitelů také asi pět desítek významných indonéských podnikatelů. Snahou vládních představitelů je obnovit příliv zahraničního kapitálu do ekonomiky. Ten dosáhl vrcholu v roce 1997, finanční injekce tehdy dostoupily výše 33,8 miliard USD, v následujících letech nastal prudký pokles - 13,6 miliardy v roce 1998, 10,6 miliardy loni.Podle ekonomických pozorovatelů se indonéské hospodářství potýká se dvěma železným koulemi, jimiž jsou privatizace velkých podniků a bankovní sektor. Řada velkých bank řeší problémy fúzemi, jiné jsou na prodej, další zavřely brány. Výdaje na jejich restrukturalizaci se odhadují na 70 až 80 miliard dolarů. Ohlášeny jsou reformy v energetice, telekomunikacích, dopr
avě, kde se očekávají pronikavé změny a příliv kapitálu z ciziny.Celkové zadlužení země se pohybuje kolem 225 miliard dolarů a Jakarta má potíže s financováním svého rozpočtu. Avšak právě nejbohatší oblasti, především ty, které těží ropu a suroviny, chtějí větší část koláče. Nová nařízení o regionalizaci jim poskytují větší možnosti, zákony jsou však vágní a umožňují různou interpretaci.
Vlastní možnosti financování ekonomického rozjezdu jsou velmi omezené, proto se nová vláda zaměřuje do zahraničí. Cizí kapitál ovšem očekává pro své aktivity výrazné ulehčení. Ovšem vláda z vnitropolitických důvodů zatím váhá s její podstatnou podporou a zřejmě si vyhrazuje konečné rozhodnutí až po prezidentových rozhovorech s evropskými činiteli.
Zdroj: HN z 8. 2. 2000