Chcete čerpat za rok 2013 daňový bonus? Ohlídejte si minimální mzdu

Chcete daňový bonus a uplatňujete zvýhodnění na děti? Zpozorněte!

K 1. srpnu 2013 došlo v Česku poprvé po šesti letech k navýšení hodnoty minimální mzdy. Od ní se posléze odvozují i finanční limity celé řady dalších institutů. Týká se to například hranice měsíčního příjmu pro rodiče uplatňující daňové zvýhodnění na děti, aby měli nárok na daňový bonus vyplácený finančním úřadem. Ten vzniká tehdy, když je daňové zvýhodnění na děti, které činí 1 117 Kč měsíčně na každé dítě, vyšší než daňová povinnost. Potom je rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovou povinností zmiňovaným daňovým bonusem.

Pro nárok na daňový bonus musíte mít měsíční příjem šestkrát vyšší než je minimální mzda

Daňový bonus může uplatnit každý občan České republiky, který má příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené na začátku kalendářního roku. „Minimální mzda k 1. lednu 2013 byla stanovena ve výši 8 000 korun. Pro uplatnění daňového bonusu za rok 2013 je proto nutné mít příjem alespoň ve výši 48 000 korun,“ vysvětlila Gabriela Ivanco, senior manažerka oddělení daní společnosti Mazars. „Pro rok 2014 se minimální stanovená hodnota měsíčního příjmu pro udělení bonusu zvyšuje o 3 000 korun, tedy na 51 000 korun. Limit si je dobré ohlídat. Nižší příjem, byť o pouhé stokoruny, může totiž ve výsledku zabránit čerpání vysokého daňového bonusu,“ upozornila Ivanco.

OSVČ se dvěma dětmi může na daňovém bonusu získat běžně několik tisíc korun

Výše daňového bonusu může v praxi běžně dosahovat tisíců až desetitisíců korun. Pokud by například OSVČ se dvěma dětmi měla za rok 2013 příjmy 500 000 korun a výdaje 300 000 korun, vyšla by jí daňová povinnost 5 160 korun. Daňové zvýhodnění na dvě děti by ale dosahovalo 26 808 Kč. Od finančního úřadu by tedy modelová OSVČ obdržela daňový bonus 21 648 Kč.

Minimální mzda ovlivňuje i státní důchody. Rozhoduje o osvobození od daně

Výše minimální mzdy neovlivňuje pouze daňový bonus. Má vliv rovněž na výši limitu pro osvobození starobního důchodu od placení daně. Důchody jsou osvobozeny do ročního příjmu ve výši 36násobku minimální mzdy platné na začátku roku. „Za rok 2013 jsou od daně z příjmu osvobozeny důchody do částky 288 000 korun. Za rok 2014 pak až do částky 306 000 korun. Zvýšení minimální mzdy v průběhu roku 2013 zvyšuje limit pro důchody, které nepodléhají dani z příjmu, až od roku 2014,“ objasnila Gabriela Ivanco, senior manažerka oddělení daní společnosti Mazars. „Z důvodu vyššího limitu bude za rok 2014 podávat daňové přiznání o něco méně důchodců než za roky 2012 a 2013," uvedla Ivanco.

U zdravotního pojištění se zvýšení minimální mzdy projeví ihned

Všichni občané s trvalým pobytem v Česku musí platit zdravotní pojištění. Za státní pojištěnce, například důchodce, studenty, ženy na rodičovské dovolené a občany v evidenci úřadu práce, platí zdravotní pojištění stát. Za zaměstnance pak tradičně platí zdravotní pojištění zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné si musí zdravotní pojištění hradit samy. Občané, kteří nejsou ani v jedné z předchozích tří kategorií, jsou považováni za takzvané osoby bez zdanitelných příjmů. „Osobami bez zdanitelných příjmů jsou v praxi nejčastěji studenti starší 26 let, občané vyřazení z evidence práce nebo ti, kteří se sami dobrovolně na úřad práce z různých důvodů neregistrovali,“ vysvětlila Gabriela Ivanco, senior manažerka oddělení daní společnosti Mazars. Výše minimální mzdy ovlivňuje i hrazení zdravotního pojištění. „Tito lidé přitom musí platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce. Měsíční platba tak činí již od srpna loňského roku 1 148 Kč. U zdravotního pojištění se zvýšení minimální mzdy projevilo okamžitě, což je rozdíl oproti dani z příjmu fyzických osob,“ dodala Ivanco.

Když zaměstnanec čerpá neplacené volno, musí být rovněž zdravotní pojištění uhrazeno z minimální mzdy či její poměrné části. Za celý měsíc neplaceného volna musí zdravotní pojištění činit 1 148 korun, při čerpání neplaceného volna po část měsíce se tato částka poměrně snižuje. Úhrada zdravotního pojištění během čerpání neplaceného volna je zpravidla celá na bedrech zaměstnance, neboť o neplacené volno žádá on sám. Zaměstnavatelé tak často pro tyto případy sepisují se zaměstnanci dohodu a zaměstnanci platí i část zdravotního pojištění placenou zaměstnavatelem.

Modelový výpočet daně z příjmu pro OSVČ s 2 dětmi vedoucí daňovou evidenci

Zdroj: Mazars