Předsmluvní odpovědnost v novém občanském zákoníku

Při uzavírání smluv se musí vycházet zejména ze zásady smluvní volnosti, kdy se každý může svobodně rozhodnout, zda s druhou stranu uzavře smlouvu, či nikoliv. Zároveň se vychází z principu, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Je tedy nutné v některých případech chránit i zájmy druhé strany, která v dobré víře jednala o uzavření smlouvy.

Předstírané jednání o smlouvě

Ačkoliv občanský zákoník stanovuje, že každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, jsou stanoveny situace odpovědnosti za porušení právních povinností vztahující se k jednání o uzavření smlouvy.

Pokud někdo zahájí jednání o smlouvě nebo v jednání o smlouvě pokračuje, aniž by měl úmysl smlouvu uzavřít, bude odpovědný za škodu vzniklou následkem skutečnosti, že nedošlo ke vzniku závazku. Hovoří se o tzv. „jednáním na oko.“

Ukončení jednání bez spravedlivého důvodu

Nepoctivě bude jednat ta strana při jednání o uzavření smlouvy, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání ukončí, a to bez spravedlivého důvodu. Strana, která jednala takto nepoctivě, nahradí druhé straně způsobenou škodu, avšak nejvýše v rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Tyto případy před účinností nového občanského zákoníku byly poměrně časté při jednání o smlouvě a zákonodárce se pokouší s tímto nešvarem bojovat.

Informační povinnost

Pro účely jednání o smlouvě zákon výslovně požaduje, aby si smluvní strany sdělily navzájem veškeré skutkové a právní okolnosti, o kterých ví nebo vědět musí. A to pro účely přesvědčení se o možnosti uzavření platné smlouvy. Pokud tedy některá ze smluvních stran zamlčí podstatné informace, o kterých ví, že by druhou stranu od uzavření odradily, pak jedná nepoctivě a vzniká povinnost k náhradě škody.

Občanský zákoník rovněž pamatuje na případy, kdy si smluvní strany při jednání o smlouvě sdělí důvěrné informace. Smluvní strany musí dbát, aby nebyly zneužity nebo prozrazeny bez zákonného důvodu. Pokud se některá ze stran porušením této povinnosti obohatí, je povinna vydat to, oč se obohatila.

Rozhodovací praxe soudů

Občanský zákoník takto zavádí zcela nové ustanovení do našeho právního řádu a bude nyní především na rozhodovací praxi soudů, jak se vypořádá s prvními soudními spory, které určí některá specifika aplikování předsmluvní odpovědnosti. Rozhodně se jedná o důležitá ustanovení zákona, která v našem právním řádu doposud chyběla a kladou důraz na ochranu poctivě jednání strany. Podnikatelé, kteří jsou přesvědčeni, že byli při jednání o uzavření smlouvy poškozeni porušením ustanovení o předsmluvní odpovědnosti, by měli svůj případ konzultovat s odborníky pro určení šancí na úspěch v případném sporu.