Příjmové rozdíly ve světě

Za rok 2013 byla průměrná měsíční hrubá mzda v Česku 25 128 Kč, medián mzdy 22 288 Kč. Čistá mzda zaměstnance se liší v závislosti na množství uplatněných daňových slev a daňových odpočtů. Jaké je mzdové rozložení v Česku?

• Přibližně polovina zaměstnanců má hrubou měsíční mzdu v rozpětí od 17 tisíc Kč do 30 tisíc Kč.
• Více než 50 tisíc Kč měsíčně pobírá necelých 6 % zaměstnanců.
• Každý desátý zaměstnanec pracuje za hrubou měsíční mzdu do 12 tisíc Kč a každý desátý za hrubou mzdu nad 40 tisíc Kč.

 

Česko tedy patří mezi země, kde se i nejméně liší průměrná mzda a spodní a horní decil mezd. Například v Mexiku má desetina zaměstnanců mzdu pouze do 27 % průměrné mzdy, naproti tomu desetina zaměstnanců má mzdu vyšší než 217 % průměrné mzdy.

Rozdíl mezi mediánem mzdy a průměrnou mzdou

Medián mzdy dosahuje v Česku 88,7 % (22 288 Kč: 25 128 Kč) průměrné mzdy, což rovněž svědčí o nižších příjmových rozdílech oproti ostatním členským zemím OECD. Například v Turecku, Mexiku, Řecku a Portugalsku nedosahuje medián mzdy ani 70 % průměrné mzdy. Průměrná mzda je tak v některých zemích výrazně vyšší než medián mzdy, neboť průměrná mzda je "nadhodnocena" příjmy nejlépe placených zaměstnanců. Nejvíce přitom mzdy stoupají desetině zaměstnanců s nejvyššími mzdami.

Co je to Gini index?

K porovnání míry nerovnosti slouží Gini index, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni stejně vysoký měsíční příjem a neexistovala by tak příjmová nerovnost. Čím vyšší je Gini index v dané zemi, tím vyšší jsou mezi lidmi příjmové rozdíly.

Z členských zemí OECD se Gini index pohybuje od 0,24 (Island) po 0,50 (Chile). Česko (hodnota indexu 0,26) patří mezi země s nejnižšími příjmovými rozdíly. Z přiložené tabulky vidíme, že příjmové nerovnosti v evropských zemích jsou nižší než v mimoevropských zemích.

Vysokou hodnotu má Gini koeficient v zemích Latinské Ameriky (např. Argentina 0,46 a Brazílie 0,51), v afrických zemích (např. JAR 0,70). Poměrně vysoká příjmová nerovnost oproti evropským zemím je i v Číně (0,41) a Indii (0,38).

Vysoké příjmové rozdíly = růst chudoby

Pro měření chudoby se používá více ukazatelů, dle metodiky OECD se za chudého považují domácnosti s příjmem pod 50 % mediánu mzdy. Výpočet je poněkud složitější, neboť jiná je situace u dvoučlenné domácnosti a jiná u čtyřčlenné domácnosti, neboť u čtyřčlenné domácnosti se šetří výdaje související s bydlením. V zemích s vyššími příjmovými nerovnostmi je i více lidí postiženo chudobou.

 

Z členských zemí OECD se míra chudoby pohybuje od 5,8 % (v Česku) po 21 % (v Izraeli). Zeměmi s nízkou mírou chudoby (do 7,5 %) ještě jsou Dánsko, Island, Maďarsko, Lucembursko, Finsko, Nizozemí a Norko. Vyšší než 15% míra chudoby je ještě ve Španělsku, Japonsku, USA, Chile, Turecku, Mexiku.

Příjmové rozdíly v zemích OECD

Prameny: Society at a Glance 2014