Na MU v Brně se každoročně provádí výzkum zaměřený na uplatnění absolventů na trhu práce a zpětné hodnocení kvality studia. Jaké jsou jeho výsledky? Jak na tom absolventi jsou? Mají se sháněním zaměstnání problémy? Nalézají práci v oborech, které vystudovali? Jaké jsou jejich nástupní platy?....
Letošní výzkum proběhl v období státních zkoušek, mezi čerstvými absolventy. Více než 39% z nich mělo již práci zajištěnou nebo se již dokonce do pracovního procesu zařadili. Dalších 39% ještě v budoucím zaměstnání jasno nemělo a zbylých 22% uvedlo "jiné možnosti". "Je možné se domnívat, že relativně velká část studentů nemá v tomto období práci kromě jiného proto, že si chtějí prodloužit studentský život, užít si posledních prázdnin a shánějí práci až nyní." Říká Jaroslav Nekuda, vedoucí Střediska vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty MU, který má tento výzkum na starosti.
Velká většina absolventů hledá a nachází zaměstnání v oborech, které vystudovali (91%), shánění zaměstnání hodnotí jako nekomplikované a svoji pozici vidí jako perspektivní. Pouze dvě až tři procenta vysokoškoláků jsou nezaměstnaná, což je čtyřikrát méně než činí republikový průměr.
Nejsnáze shánějí práci informatici a ekonomové, problémy mívají lékaři a pedagogové, tedy obory, které jsou naddimenzované a směřují do státního sektoru. Výrazný počet absolventů (42%) má zájem o práci v zahraničí. Důvodů je hned několik: nejenom lepší finanční ohodnocení, ale také nabytí nových zkušeností, touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností..atd.
Platy absolventů se rok od roku zvyšují, ale pokud srovnáváme jednotlivé fakulty mezi sebou, výsledky již několik let oscilují. Tradičně nejvyšší nástupní platy mají informatici (v průměru 21 263 Kč), dále právníci (17 471 Kč) a ekonomové (16 147 Kč). Překvapivě se mezi ně letos dostali také filosofové s průměrným nástupním platem 16 226 Kč, ale jde spíše o anomálii. Naopak nejhůře na tom vždy byli lékaři (11 604 Kč) a pedagogové (11 484 Kč). Lékařský plat ale má tu výhodu, že stoupá s nabytou praxí daleko rychleji než v jiných oborech. Rozdíly mezi platy absolventů různých oborů jsou tedy poměrně velké. Jaroslav Nekuda však konstatuje: "Ve vývoji mezd je možné identifikovat tendenci k rychlejšímu růstu nejnižších platů a naopak ke snižování dynamiky růstu nejvyšších platů, extrémy by tedy měly být postupem času do jisté míry eliminovány."
Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.