Odškodnění ceny zvláštní obliby

Každá věc má nějakou hodnotu, avšak některé věci mají pro nás i jinou než majetkovou hodnotu. Ačkoliv z ekonomického pohledu mají některé věci mizivou hodnotu, z pohledu jejich majitele je citové pouto k věci neodmyslitelné. Nový občanský zákoník tak pomýšlí i na situace, kdy nám je zničením určité věci způsobena nemajetkové újma.

Poškození škodolibostí nebo svévolí

Nastane-li situace, že škůdce poškodí věc ze škodolibosti nebo ze svévole, může poškozený požadovat cenu zvláštní obliby. Inspirace tohoto ustanovení se nachází již v původním návrhu Československého občanského zákoníku z roku 1937. Modelovou situaci může představovat právě zničení obrázku milované osoby, na kterou takto máme jedinou vzpomínku, přičemž škůdce si přeje ze škodolibosti zničit vlastníkovi tuto věc. Následně může požadovat poškozený úhradu nemajetkové újmy, která mu byla tímto neoprávněným zásahem způsobena.

Poškrábaný lak na autě

Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku představuje i další typické příklady z běžného života: „Ze svévole škodí například ten, kdo poškrábe lak aut parkujících na parkovišti. Ze škodolibosti škodí například ten, kdo zlomí na cizím pozemku strom, o kterém ví, že jej vlastník zasadil při narození syna a léta jej s láskou pěstuje. Pro oba tyto případy se navrhuje umožnit poškozenému, aby dosáhl náhrady odpovídající ceně zvláštní obliby.“

Tento druh náhrady při poškození věci plní tedy nejenom funkci reparační, ale rovněž penální. Cenu zvláštní obliby stanovuje poškozený, který ji musí určit a zdůvodnit.

Soudní spory v následujících letech

V případě, že škůdce dobrovolně neuhradí cenu zvláštní obliby, lze podat žalobu k civilnímu soudu. V dané oblasti bude v nejbližších několika letech znatelná absence rozhodovací praxe soudů, která se bude postupně vytvářet. Rozhodne-li se poškozený vymáhat svá práva z titulu ceny zvláštní obliby, měl by konzultovat s právníky před podáním žaloby, aby se vyhnul neúspěchu ve věci, který by v konečném důsledku mohl pro poškozeného znamenat povinnost hradit náklady řízení protistraně. Celkově můžeme uzavřít, že tento institut odpovídá reálnému životu a umožňuje poškozeným žádat odškodnění nemajetkové újmy, kterou jim škůdce škodolibostí nebo ze svévole způsobí na jejich věci.

Poznámka: Využitá a citována literatura: ELIÁŠ, Karel a kol., Nový Občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, a.s., 2012, s. 1047