Daňové trendy v zemích OECD

V letech 2010 až 2013 se zvýšilo celkové zdanění práce u zaměstnanců pracujících za průměrnou mzdu ve dvou třetinách zemí OECD. Celkové zdanění práce je rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet. U celkového zdanění práce je tedy potřeba zohlednit i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V případě snížení povinného pojistného placeného zaměstnavatelem by mohl zaměstnavatel zvýši zaměstnanci hrubou mzdu a tím i čistou mzdu, přičemž jeho celkové mzdové náklady by se nezvýšily.

Výpočet zdanění práce v Česku

V přiložené tabulce si vypočítáme celkové zdanění práce v Česku v roce 2010 a v roce 2013 u průměrné mzdy. Celkové zdanění práce v Česku stouplo o 0,3 %, přestože se daňové změny výpočtu čisté mzdy nedotkly. Důvodem zvýšení daňového zatížení je růst průměrné mzdy, přičemž základní sleva na poplatníka je shodná. Přestože je v Česku zavedena 15% sazba daně z příjmu fyzických osob (nezohledňujeme 7% solidární příspěvek od roku 2013), tak je právě z důvodu existence základní slevy na poplatníka zdanění práce v Česku mírně progresivní. Při vyšší průměrné mzdě je tedy vyšší i celkové zdanění práce.

Praktický výpočet

Za celý rok 2010 činila průměrná měsíční mzda 23 951 Kč a za rok 2013 byla průměrná měsíční mzda 25 128 Kč. U průměrných mezd v roce 2010 a 2013 si vypočítáme zdanění práce. Svobodný, bezdětný zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu měl v roce 2013 zdanění práce ve výši 42,45 % a v roce 2010 potom 42,14 %.

• Zaměstnanec pracující v roce 2013 za průměrnou hrubou měsíční mzdu 25 128 Kč obdrží na svůj bankovní účet 19 378 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou 33 672 Kč (25 128 Kč + 2 262 Kč + 6 282 Kč).
• Celkové daně činí 14 294 Kč (33 672 Kč - 19 378 Kč) a zdanění práce dosahuje 42,45 % (14 294 Kč: 33 672 Kč).

vlastní výpočet autora

Nejvyšší zdanění práce je v Belgii

V roce 2013 bylo nejvyšší zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v Belgii (55,8 %), Německu (49,3 %), Rakousku (49,1 %), Maďarsku (49,0 %), Francii (48,9 %), Itálii (47,8 %), Finsku (43,1 %), Švédsku (42,9 %) a Česku (42,45 %). Nejnižší zdanění práce z členských zemí OECD bylo v Chile (7,0 %), Novém Zélandu (16,9 %), Mexiku (19,2 %), Izraeli (20,7 %), Koreji (21,4 %), Švýcarsku (22,0 %) a Irsku (26,6 %).

Kde nejvíce stouplo zdanění práce?

Mezi roky 2010 až 2013 nejvíce stouplo zdanění práce u bezdětného svobodného zaměstnance z členských zemí OECD v Portugalsku (o 4,0 %), Mexiku (o 3,7 %), Slovensku (o 3,2 %), Lucembursku (o 2,7 %), Maďarsku (o 2,4 %), Řecku (o 1,5 %) a Japonsku (o 1,4 %). Zdanění práce kleslo pouze v deseti členských zemích OECD, přičemž rozdíly jsou malé. O více než jedno procento kleslo zdanění práce u průměrné mzdy pouze v Nizozemí (o 1,2 %) a Velké Británii (o 1,1 %).

Zdanění práce v členských zemích OECD u průměrné mzdy (v %)

(v roce 2010 a 2013 u bezdětného a svobodného zaměstnance)

Pramen: OECD Tax Database,Part I. Taxation of Wage Income (2013), Table I.5.