Ani elektronickým aukcím se nevyhnul typický scénář: pokud se některá služba nebo produkt stanou populárními, vyrojí se další a další společnosti, které je začnou nabízet. A původně zajímavá myšlenka se promění v noční můru spotřebitelů. „Říkala jsem si, že nic nemůžu ztratit. Po skončení elektronické aukce ale přišlo rozčarování – pořadatelská firma nebyla schopná vyjednat u mého původního dodavatele ukončení smlouvy. Dodavatel po mě požadoval zaplacení sankce, pokud s ním smlouvu ukončím. Pořadatelská společnost po mě rovněž chtěla zaplatit pokutu, když nepřejdu k vítěznému dodavateli,“ svěřila se šestapadesátiletá Milena K.
Podobný případ není ojedinělý. Kamenem úrazu se v takovém případě stávají smlouvy na dobu určitou, které nejde předčasně vypovědět bez hrozby sankce, stejně jako nevstřícné jednání aukčních spolčeností. Ty do e-aukcí zapojují klienty se smlouvami na dobu určitou, aniž by je na komplikace upozornili. A pokud je původní dodavatel „nepustí“, ještě po nich požadují sankce.
Většina spotřebitelů přitom stále nečte smlouvy, resp. přihlášky do aukcí, které podepisují. Pod dojmem toho, že elektronickou aukci pořádá obec, ztrácí potřebu dokumenty detailně prostudovat. Ve skutečnosti je to ovšem s e-aukcemi tak, že je nepořádá obecní úřad a nemá nad nimi žádnou kontrolu – obec pouze poskytuje aukční společnosti prostor pro uspořádání aukce.
Když nevíte, kdo je váš dodavatel
Jak upozornil Energetický regulační úřad (ERÚ) v Manuálu k elektronickým aukcím, zájemci o elektronickou akci by si měli uvědomit, že podpisem smlouvy s pořadatelem e-aukce se vystavují riziku, protože se zavazují k budoucímu podpisu smlouvy s dodavatelem, který není předem znám – vyjde totiž až z výsledku aukce. Kromě toho je kvalita dodavatele posuzována vždy jen podle ceny. Jinak řečeno, vítězí ten nejlevnější dodavatel a stranou jde posuzování jeho spolehlivosti nebo služeb.
V současné době působí na českém trhu řada společností, které se věnují e-aukcím. Ne všechny z nich patří přitom k odborníkům na danou problematiku a používají zavádějící, často klamavé praktiky. „Populárně například zní, že si zákazník nakoupí elektrickou energii na burze, ale to skutečně možné není. Na reálných burzách, jako je EEX (European Energy Exchange) v Německu nebo PXE (Power Exchange Central Europe) v Praze může elektrickou energii nakupovat pouze dodavatel, který má od ERÚ licenci na obchod s elektřinou,“ upozornil Jiří Vícha ze společnosti ENTERplex, která patří k vůbec prvním společnostem, jež se v ČR začaly před několika lety věnovat e-aukcím.
Podle Víchy se objevuje celá řada nekalých praktik, které ohrožují spotřebitele. „Existují také společnosti, které převezmou práva k rozhodnutí o tom, jaký dodavatel a s jakou cenou bude pro koncové zákazníky energie dodávat. Tohle je ukázkový příklad toho, jak klient, který chtěl mít energie pod kontrolou, se nakonec dostal pod kontrolu jiného subjektu bez možnosti vlivu na cenu energií, výběru dodavatele, případně podmínek dodávky za určitou provizi s klientem a případnou marži od dodavatele. Takto je pak klient plně v moci jiného subjektu, bez možnosti volby,“ dodal. Taková situace může nabýt skutečně absurdních rozměrů, kdy samotný klient netuší, kdo je vlastně jeho dodavatelem energie, protože komunikuje pouze se zprostředkovatelem.
Pravidla výběru aukční společnosti
Pořadatele elektronických aukcí v současné době intenzivně sleduje Energetický regulační úřad. Jak uvedl jeho mluvčí Jiří Chvojka, úřad se bude zajímat zejména o soulad nabídek obchodníků v rámci e-aukce s energetickým zákonem, bude aukce monitorovat a zveřejňovat svá zjištění.
„V současné době to vypadá, že internetové aukční síně plánují celorepublikové aukce bez ohledu na bydliště. U nich vidíme problém v tom, že nejsme schopni podmínky monitorovat a zkontrolovat, ale zatím se řada internetových aukčních síní chovala korektně. Obecně máme problém s tím, že na trhu i bez aukce mohou zákazníci dostat lepší cenu, než v aukcích, a zavazují se k nevypověditlené smlouvě. Výběr aukčních společností nemůžeme jako ERÚ nijak ovlivnit, každý by měl hlídat podmínky sdělené právě v našem manuálu, případně se obrátit na Českou obchodní inspekci,“ dodal Chvojka.
Jiří Vícha zase upozornil na to, že pokud má mít pro klienta aukce smysl, je zapotřebí, aby provozovatel aukce neměl možnost si s vítězným dodavatelem sjednat vlastní provizi, která pak navyšuje celkovou cenu vysoutěženou v e-aukci. „Nemalá a podstatná věc v realizaci aukcí je především pro menší a středně velké odběratele také to, jestli provozovatel aukce dokáže sloučit spotřebu jednoho klienta s celkovou spotřebou ostatních klientů (cca 12 000 MWh), což je také podstatným faktorem pro konečnou cenu dosaženou v aukci. Společnost, která provozuje aukce, by měla mít nejen historii a zkušenosti, které jsou pro provoz aukcí potřebné, ale i dobré jméno u dodavatelů, což je předpoklad samotné účasti dodavatele v takovéto aukci,“ dodal Vícha.
O co se zajímat při výběru aukční společnosti:
- Zájemce o e-aukci by si měl prostudovat smlouvu, ceník služeb a obchodní podmínky pořadatelské společnosti. Zajímejte se zejména o to, jaké sankce vám hrozí, pokud nebudete chtít podepsat smlouvu s vítězným dodavatelem.
- Informujte se o tom, na jak dlouhou dobu smlouvu s vítězným dodavatelem podepíšete, zda ji bude možné vypovědět a za jakých podmínek.
- Zjistěte si historii pořadatelské společnosti, její zkušenosti a reference.
- Myslete na to, že ačkoli se e-aukce koná ve vaší obci, není pořadatelem obecní úřad, takže vám s velkou pravděpodobností nepomůže v případě sporů s pořadatelskou společností.
- Zjistěte si, jakým způsobem pořadatelská společnost vybírá dodavatele do e-aukce.
- Požádejte o výsledky z minulých aukcí a porovnejte, zda se vám vyplatí zapojit se do elektronické aukce a jestli nemůžete stejnou částku ušetřit běžnou změnou dodavatele.