Zatím jsem nenapsal špatný motivační dopis. Jak si tím můžu být tak jistý? Protože jsem se pokaždé dostal do dalšího výběrového kola (v tom už jsem pokaždé neuspěl, ale to už je jiná kapitola). Ukážu vám, jak jsem toho dosáhl.
Proč po vás všude chtějí motivační dopisy?
Protože zaměstnavatelé nemají zájem o lidi, kteří budou dělat svoji práci jenom pro peníze. Takoví lidé nedávají firmě žádnou přidanou hodnotu. Přijdou, odpíchnou si, udělají to nejnutnější (pokud jim někdo nešlape na krk, rozhodně se nepředřou) a jdou se domů dívat se na televizi.
Motivace je základ
„Motivace je vnitřní nebo vnější faktor nebo soubor faktorů vedoucí k energetizaci organismu,“ hlásá Wikipedie. Co nám to říká?
Že motivovaný člověk nedělá práci jenom pro peníze, ale proto, že mu dává něco víc – vzdělání, zábavu, rozvoj. Takový člověk pracuje naplno i nad náplň svých povinností. Je to dvojí výhra! Zaměstnavatel získá dobrého zaměstnance – a zaměstnanec získá něco, co ho obohacuje.
Jak toho využít?
Když si najdete projekt, který vás zajímá, zamyslete se nad tím, co by vám mohl přinést kromě peněz a na tom dopis postavte!
A pokud vám pozice skutečně přinese jenom peníze? V tom případě bych se zamyslel nad tím, jestli vám za to ta práce stojí. Nemůžete dostat něco lepšího? A pokud ne… inu, pořád si můžete vymýšlet. Drobná fabulace neuškodí. Ale pamatujte – čím je lež bližší realitě, tím je uvěřitelnější.
Teď už něco praktického
Platí jedno pravidlo. Buďte struční, přesní a přehlední. Nikdo nechce číst dlouhé, špatně formátované dopisy plné pravopisných chyb. Takové dopisy často míří rovnou do koše! Potom, co napíšete dopis, si ho po sobě znovu přečtěte. Pak ho na týden (pokud nemáte týden, tak na den, nebo alespoň na několik hodin) odložte, a potom si ho přečtěte znovu.
Dejte ho přečíst několika kamarádům – pomůžou vám objevit pravopisné a stylistické chyby. Pište krátké odstavce – žádný by neměl být delší než čtyři řádky. A pokud nemáte zadáno jinak, motivační dopis by neměl mít více než jednu stránku.
Jděte rovnou k věci
Vykašlete se na okrašlující věty. Nikoho nezajímá, kde jste se dozvěděli o nabídce, jak dlouho jste nad ní uvažovali atd. Zaměstnavatel se tak nic nedozví a vám to může jenom uškodit.
Jděte rovnou k věci!
Napište: „Mám zájem o tu a tu pozici, protože…“
Za „protože“ musí přijít vaše osobní motivace, důvod, proč vás práce bude „energetizovat“. Právě ten důvod vás činí zajímavými.
Praktické příklady
Určitě jsou pozice, u kterých budete jenom těžko hledat něco, co by vás mohlo „energetizovat“. Ale jde to. Podívejme se na několik příkladů:
Práce v McDonaldu – „nevadí mi stát celý den na nohou a rád pracuji mezi lidmi“.
Pracovník call centra – „rád komunikuji s lidmi a baví mě telefonování, je to pohodlné.“
Statistik – „miluji čísla a nesnáším vyrušování při práci, protože když se do ní zakousnu, nevnímám zbytek světa.“
Pracovní zákaznické podpory – „těší mě pomáhat druhým lidem.“
(Pravda, podle mých zkušeností nemusíte na první dvě pozice psát motivační dopisy – ale doba se mění, třeba vás to ještě čeká. Chtěl jsem vám hlavně ukázat, že vymyslet se dá všechno.)
Za dobrou motivaci se dá považovat dokonce i „mám to kousek od bytu a hodilo by se mi, abych nemusel do práce tak často dojíždět“.
Dejte důkaz
Tak, motivační „záminku“ už bychom měli. Teď ji ještě podpořit argumenty.
Jak ukazuje Robert Cialdini v knize Zbraně vlivu, lidská mysl je mnohem náchylnější naslouchat racionálním argumentům – a to i v případě, kdy jsou to racionální argumenty jenom zdánlivě.
Hned za tvrzením („těší mě pomáhat druhým“) by měl přijít důkaz, že tvrzení je pravdivé. Vložte příklad z historie, případně relevantní položku ze svého životopisu, která dokazuje, že jste pro tuto práci skutečně jako stvoření.
Pokud chcete např. tvrdit, že vás naplňuje práce s dětmi, dodejte, že jste pět let pracovali jakou skautský vedoucí.
A je hotovo. Váš motivační dopis má tak dva, tři odstavce. Přijde vám to málo? Jenže ono to stačí – a méně může být často více.
A dál…?
Dál už nemusí být nic. V ideálním případě zaměstnavatel otvírá váš životopis a zve vás na pohovor.
Mnoho lidí se snaží do motivačního dopisu vypisovat, co všechno umí. Nedovolím si tvrdit, že je to vyloženě špatně (každý personalista na to bude mít jiný názor). Může to být ale nadbytečné. Tyto informace přece personalista získá už z vašeho životopisu, ne?
V motivačním dopisu by mělo být to, co v životopise není. Měl by v něm být důvod, proč má personalista do životopisu nahlédnout.
Za zlatou střední cestu považuji větu: „jak ukazuji v životopise, mám zkušenosti s tím, tím, tím“. Krátký stručný výčet a žádné „okecávačky“ – pokud tedy v některé z těchto položek neskrýváte svoje eso.
Úvodní e-mail
Může se stát, že po vás motivační dopis nikdo nechce, ale vy ho stejně chcete někomu vnutit. V takovém případě je dobré si uvědomit, že i e-mail může působit jako motivační dopis.
O tom, jak napsat dobrý e-mail, jsme už mluvili. Zdůrazněme jenom to, že musíte zvolit dobrý předmět e-mailu, oslovit příjemce dopisu jménem (pokud ho znáte) a dát mu důvod dočíst e-mail do konce.
V první větě rychle vysvětlete, co mu chcete. Ve druhé už musí být vaše motivace, respektive důvod, proč by vás měl chtít. Nebojte se větu formulovat tak, aby bylo jasné, co zaměstnavateli můžete přinést.
Motivační dopis o dvou odstavcích už nevypadá tak směšně, že?
Tajný trik
Prozradím vám svůj tajný trik: citát.
Zamyslím se nad relevantním tématem, kterému se chci věnovat, a potom „googlím“. Citáty na úvod (nejenom motivačních dopisů, ale i románů, proslovů aj.) jsou extrémně oblíbené. Uměle zvyšují váš status – působíte jako vzdělanec.
Citát ale vybírejte s rozmyslem a ideálně použijte jenom jeden.
Jakožto bývalý skaut, rád používám citát „Vždy připraven!“ Zafungoval už několikrát.
(Jenom) Vstupenka do finále
Dobrý motivační dopis je vaše vstupenka k ústnímu pohovoru. Sám o sobě vám ale místo nezíská – to už musíte zvládnout sami.
U pohovoru personalista dopis znovu vytáhne a poptá se na něj. Proto vás ještě jednou prosím – v dopise si vymýšlejte co nejméně. Když budete lhát, personalisté to na vás snadno poznají.