Deset mýtů ohledně nemocenské

Při splnění zákonných podmínek vyplácí nemocenskou Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Nemocenská se vyplácí zpětně, do jednoho měsíce, ve kterém příslušná OSSZ obdržela potřebné doklady. Podmínkou pro výplatu nemocenské je prokázání pracovní neschopnosti na předepsaném formuláři. Potřebné tiskopisy vyplněné lékařem předávají zaměstnanci svému zaměstnavateli, který předkládá OSSZ vše potřebné, tedy i údaje pro výpočet nemocenské.

1) Nemocenská náleží od prvního dne nemoci

V roce 2014 se nemocenská vyplácí od 15. dne nemoci (v roce 2013 to bylo dokonce od 22. dne nemoci). První dva týdny mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy od stého zaměstnavatele (vyplácí se však od 4. dne nemoci), OSVČ nárok na náhradu mzdy nemají.

2) OSVČ pobírají nemocenskou automaticky

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na nemocenskou pouze v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Na měsíční platbě dobrovolného nemocenského pojištění následně závisí, jak vysokou nemocenskou budou OSVČ mít. Dobrovolné nemocenské pojištění je nutné platit ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění. Naprostá většina OSVČ v Česku však není účastna na nemocenském pojištění. Jestliže si OSVČ neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, tak nemá nárok na nemocenskou vyplácenou místně příslušnou OSSZ.

3) Pracuji na dohodu, budu mít nemocenskou

V praxi je velmi oblíbená práce na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce však nárok na nemocenskou velmi často nemají. Z dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně se totiž neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, což je velmi výhodné. Zdanění u práce na základě dohody je tedy nízké, což dělá práci na základě dohody o provedení práce atraktivní. V případě, že je měsíční odměna vyšší než 10 000 Kč, tak se z odměny platí sociální a zdravotní pojištění a vzniká i nárok na nemocenskou. Výše měsíční odměny je tedy pro nárok na nemocenskou u práce na dohodu o provedení práce rozhodující. Stejně je to v případě práce na dohodu o pracovní činnosti, kde je pro nárok na nemocenskou potřeba mít měsíční odměnu 2 500 Kč a více.

4) Pracuji teprve měsíc, tak nemocenskou nedostanu

Aby byla přiznána peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti, tak musí být splněny zákonné podmínky ohledně získané doby pojištění. U nároku na nemocenskou tomu tak není. Pro nárok na mateřskou je nutné získat dobu pojištění 270 dní v posledních dvou letech. Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni již ode dne, kdy začnou vykonávat svoji práci.

5) Při ukončení zaměstnání není možné čerpat nemocenskou

Někteří občané po uplynutí výpovědní doby nebo sjednané doby u smlouvy na dobu určitou onemocní a jsou uznáni pracovně neschopní. V případě, že pracovní neschopnost vznikne v ochranné 7denní lhůtě, potom vzniká nárok na nemocenskou.

6) Nemocenská náleží i během rodičovské dovolené

Maminky, které jsou na rodičovské dovolené s nejmladším dítětem v rodině, pobírají zpravidla rodičovský příspěvek. V případě nemoci již nemocenskou, která nahrazuje pravidelný měsíční příjem z důvodu nemoci, nárok nemají. Na rodičovské dovolené není možné čerpat nemocenskou, přestože nadále trvá zaměstnanecký poměr a maminka čerpá u svého zaměstnance standardní rodičovskou dovolenou (nejdéle do tří let věku dítěte).

7) Pracující důchodce nemocenskou nedostane

Výdělečná činnost v řádném důchodovém věk není limitována. Je možné současně pracovat a mít příjem ze zaměstnání a pobírat starobní důchod. Jestliže je pracující důchodce v pracovní neschopnosti, tak má nárok na nemocenskou. Za celý rok 2014 však může pracující důchodce pobírat nemocenskou nejdéle v rozsahu 70 dní. Starobní důchodci nemohou nemocenskou pobírat po skončení pracovního poměru.

8) Studenti nemocenskou nedostanou

Ze zákona mají studenti nárok na nemocenskou, stejně jako všichni ostatní zaměstnanci. V případě, že je student ze svého zaměstnání účasten na nemocenském pojištění (např. práce na standardní pracovní poměr, práce na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou nad 10 tisíc Kč, práce na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou ve výši 2 500 Kč a více) a je lékařem uznán pracovně neschopným, tak bude mít po dobu trvání pracovní neschopnosti nemocenskou ve stejné výši jako ostatní zaměstnanci.

9) Příjem během nemocenské příliš neklesá

Výše nemocenské závisí na dosahovaném příjmu, protože se počítá z denního vyměřovacího základu, kterým jsou hrubé příjmy ve 12 předcházejících kalendářních měsících. Denní vyměřovací základ je následně průměr na jeden den. Denní vyměřovací základ se redukuje. Redukční hranice pro rok 2014 jsou: 865 Kč, 1 298 Kč a 2 595 Kč. Do první redukční hranice se počítá 90 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Nemocenská činí 60 % z denního vyměřovacího základu. Vlivem redukčních hranic platí, že čím vyšší příjem, tím vyšší pokles rodinného příjmu během nemoci. V přiložené tabulce máme uvedenu pro názornost měsíční nemocenskou v závislosti na hrubé mzdě zaměstnance.

vlastní výpočet autora

10) Nemocenskou je možné pobírat několik let

Základní maximální podpůrčí doba, po kterou náleží nemocenské dávky, činí 380 kalendářních dní ode dne vzniku pracovní neschopnosti. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti a zdravotních problémech bývá zpravidla přiznán invalidní důchod. I po uplynutí podpůrčí doby je však možné nadále vyplácet nemocenskou, jestliže se očekává, že v krátké době nabude nemocný pracovní schopnost.