Lisují se s příměsí vosků a fenolických pryskyřic pod vysokým tlakem a za vysoké teploty z borovicových, podélných a poměrně velkých plochých třísek, které jsou podobné kouskům dýhy; ve skladbě desky jsou uloženy na stejném principu jako u překližky, (ostatně díky svým vlastnostem ji tento materiál zdatně konkuruje): v horní a spodní vrstvě sledují vlákna třísek podélnou osy desky, uprostřed jsou orientována v příčné ose.
OSB desky jsou přes svou poměrně nízkou objemovou hmotnost (nižší než u MDF desky i dřevotřísky) pevné a tuhé, tvarově stabilní, opracovávají se běžně jako dřevo, pro bednicí konstrukce je lze dokonce i ohýbat. Dodávají se nebroušené či broušené, s hladkými nebo profilovanými hranami na pero a drážku, a to v široké škále tlouštěk od 6 do 40 mm.
Různé modifikace včetně výrobků se zvýšenou odolností proti vlhkosti otevírají před OSB deskami možnosti všestranného využití: od příček a podhledů přes obkladové panely a suché podlahy až po konstrukční prvky montovaných dřevostaveb. Často se také pokládají jako střešní bednění, zejména pod asfaltové šindele.
Ve výčtu desek používaných ve stavebnictví by se dalo samozřejmě pokračovat. Jsou tu kupříkladu výrobky, jejichž pojivem je cement (heraklit, dřevoštěpkové desky pro ztracené bednění a jiné), ale i některé další. To už je ale přece jen o něčem trochu jiném.