Jak se liší v Česku zdanění práce dle výše mzdy?

Celkové zdanění práce je rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet od zaměstnavatele.

Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří hrubá mzda zaměstnance + povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění).

Čistá mzda zaměstnance je nižší než hrubá mzda sjednaná zpravidla v pracovní smlouvě, neboť zaměstnanec musí ze své hrubé mzdy odvádět povinné sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu fyzických osob.

Na přiloženém příkladě si ukážeme, že přestože je v Česku zavedena 7% solidární daň, tak občané s nadstandardními příjmy mají nižší celkové zdanění práce než občané s průměrnou mzdou. V našem praktickém příkladu činí rozdíl téměř 2,5 %. Důvodem je odvod sociálního pojištění pouze z maximálního vyměřovacího základu, z důvodu existence stropu efektivní sazba sociálního pojištění po dosažení limitu klesá.

Kdo platí solidární příspěvek?

Občané s nadstandardními příjmy odvádí ze své hrubé mzdy solidární příspěvek, který v letošním činí 7 % z hrubé mzdy nad částku 1 245 216 Kč. Placení solidárního příspěvku se tedy nevyhnou pouze občané s vysokými mzdami (zaměstnanci) nebo vysokými zisky (OSVČ).

Při roční hrubé mzdě 3 mil. Kč (jako je tomu v případě pana Černého v našem praktickém příkladu) činí solidární daň 122 835 Kč ((3 000 000 Kč - 1 245 216 Kč) x 7 %).

Sociální pojištění se platí pouze do stropu, zdravotní pojištění nikoliv

Zdravotní pojištění se platí v roce 2014 z celého příjmu, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. U sociálního pojištění tomu tak není, sociální pojištění se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu, kterým je pro rok 2014 částka 1 245 216 Kč. Zaměstnanci tak může být za celý rok 2014 sraženo na sociálním pojištění maximálně 80 940 Kč (6,5 % z 1 245 216 Kč) a zaměstnavatel může za svého zaměstnance odvést na sociálním pojištění maximálně 311 304 Kč (25 % z 1 245 216 Kč).

Určení stropu pro výpočet sociálního pojištění je důležité i s ohledem na výpočet daně z příjmu fyzických osob, neboť rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob se počítá ze "superhrubé" mzdy, což je hrubá mzda zaměstnance + právě povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

Praktický příklad

Manažer pan Černý má měsíční hrubou mzdu 250 000 Kč (3 000 000 Kč za rok). Pan Černý je svobodný a bezdětný a pro zjednodušení výpočtu neuplatňuje žádnou nezdanitelnou položku. U pana Černého si vypočítáme čistou mzdu za celý rok. Jak se liší mzdové náklady a čistá mzda pana Černého?

Protože hrubá mzda pana Černého je vyšší než maximální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění, tak se sociální pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem odvede pouze z maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 245 216 Kč.

Výpočet zdanění práce zaměstnance Černého za celý rok 2014

vlastní výpočet autora

Praktický příklad

Pan Zelený má měsíční hrubou mzdu 25 000 Kč (300 000 Kč za rok). Jak se liší mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda pana Zeleného za celý rok 2014?

Výpočet zdanění práce zaměstnance Zeleného za celý rok 2014

vlastní výpočet autora