Cena, kterou rakouská Erste Bank zaplatí za 52procentní podíl České spořitelny, bude nižší než vládou oznámených 19 miliard korun. Součástí dohodnutého kontraktu jsou další podmínky, které výnos státu mohou snížit o více než jednu miliardu.
Obě strany se totiž dohodly, že základem kupní ceny je hodnota čistého jmění spořitelny násobená koeficientem 1,55. Poradci Erste Bank pro privatizaci ze společnosti ČS First Boston před časem tuto konstrukci označili za standardní postup při prodeji bank. Podle informací Ministerstva financí bude však částka, kterou Erste zaplatí, upravena v závislosti na auditovaných výsledcích čistého obchodního jmění ČS ke konci roku 1999. S první pla
tbou 50 miliónů eur od Erste, což je zhruba 1,8 miliardy Kč, lze počítat do čtrnácti dnů po podpisu kupní smlouvy. Tento akt by se měl uskutečnit již během několika týdnů. Jde o zálohu na 10 miliard Kč, které je Erste povinna uhradit po převodu akcií ČS zhruba letos v červenci. Zbývající příjem z prodeje ČS má česká strana získat na konci roku 2001. Součástí dohody je i opce, kterou může vláda uplatnit na výplatu celého výnosu ke konci letošního roku. Při promítnutí úrokových nákladů Erste by se tím připravila asi o půl miliardy korun.Cena, kterou stát prostřednictvím FNM zinkasuje za Českou spořitelnu, bude ale nižší než oznámených 19 miliard korun i v případě, že si vláda počká na výplatu druhé splátky do konce roku 2001. Podle zdrojů blízkých spořitelně dojde totiž po auditu ke snížení hodnoty vlastního jmění ČS asi o 600 až 700 miliónů oproti jeho odhadované úrovni 23,6 miliardy na konci roku 1999, z níž se kupní cena vypočítává.
"Konstrukce ceny vyplývá z nabídky, o které jsme od počátku jednali, a jednoznačně ji respektujeme," řekl včera HN Jiří Havel, člen řídící komise pro privatizaci bank a první místopředseda Fondu národního majetku, který je od minulého týdne pověřený jeho řízením. Součástí vyjednávání s Erste Bank podle něj vždy bylo, že se plat
ba rakouské strany FNM uskuteční ve dvou splátkách.V případě vstupu do Československé obchodní banky sice, jak včera potvrdil mluvčí ČSOB Jan Stolár, uhradila belgická KBC kupní cenu 40 miliard korun české straně najednou, odborníci však soudí, že rozlože
ní splátek do dvou tranší je obvyklé."Partneři si tímto způsobem jistí obrovské množství rizik, na které je při tomto druhu transakcích upozorňují jejich právníci," vysvětlil Miroslav Singer ze společnosti Expandia. Je běžné, že větší část finančních prostředků jsou ochotni investoři převést až po převodu akcií. Prodávající strana se naopak jistí například penalizací prodlení platby po převodu akcií. Dalším důvodem pro rozložení splátek jsou možné obtíže při shromáždění potřebných zdrojů.
Generální ředitel a předseda představenstva Erste Bank Andreas Treichl však minulý týden v Praze nechtěl důvody nastaveného splátkového kalendáře jakkoliv komentovat. "Prostě jsme se tak dohodli," prohlásil s tím, že prodávající chce peníze obvykle co nejdříve, ale kupu
jící chce platit co nejpozději.Některé zdroje HN však potvrdily, že splátkový kalendář je výsledkem přání českých vyjednávačů, kteří jeho prostřednictvím dosáhli toho, že odsunutím druhé splátky do konce příštího roku došlo k určitému vylepšení cenové nab
ídky Erste.Fond národního majetku čeká ve druhé pololetí letošního roku v souvislostí s úhradou nákladů na program stabilizace bankovního sektoru splátka obligací 15 miliard korun Konsolidační bance. Kromě 10miliardového výnosu za privatizaci České spořitelny závisí další příjmy FNM, které by mu tento závazek bez nutnosti úvěru pomohly pokrýt, především na rychlosti dokončení privatizace Telecomu a Českých radiokomunikací. S definitivním uzavřením obou těchto transakcí a tím i k inkasu dalších finančních
zdrojů v letošním roce Fond národního majetku příliš nemůže počítat. Jeho představitelé proto nevylučují, že vláda požádá o proplacení zbytku kupní ceny za ČS již koncem letošního roku. Erste by však zbývající částku neuhradila dříve než 29. prosince letošního roku.Zdroj: HN z 9. 2. 2000