Stejný příjem, různé zdanění

Na množství uplatnění daňových slev a daňového zvýhodnění závisí, jak moc se liší měsíční čistá mzda zaměstnance od sjednané hrubé mzdy zpravidla v pracovní smlouvě. Rozdíly mohou činit měsíčně i několik tisícikorun. Zdanění jednotlivých zaměstnanců tedy výrazně ovlivňuje jejich aktuální životní situace.

Hrubá mzda 20 000 Kč v příkladech

Na praktickém příkladu si vypočteme čistou mzdu čtyř zaměstnanců, kteří mají všichni hrubou mzdu 20 tisíc Kč. Rozdíly budou poměrně značné.

1) Pan Novák bude bezdětný a uplatňuje pouze základní měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

2) Pan Veselý ještě studie, proto bude mít nárok na měsíční daňovou slevu na studenta ve výši 335 Kč.

3) Pan Novotný pracuje, ale již od podzimu 2013 pobírá starobní důchod. Protože pan Novotný k 1. lednu 2014 pobíral starobní důchod, tak během roku 2014 nemá nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně.

4) Pan Svoboda má dvě děti, proto může uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 1 117 Kč na každé dítě, v souhrnu tedy uplatní daňové zvýhodnění ve výši 2 234 Kč. Protože je vypočtená daň z příjmu fyzických osob pana Svobody nižší než daňové zvýhodnění, tak bude mít pan Svoboda nárok na daňový bonus. Pan Svoboda nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic, ještě obdrží zmíněný daňový bonus.

Sociální i zdravotní pojištění zaplatí všichni čtyři pánové ve stejné výši. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se neuplatňují daňové slevy jako při výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Rovněž mzdové náklady zaměstnavatele jsou ve všech případech shodné.

Výpočet čisté mzda (dle legislativy roku 2014)

vlastní výpočet autora

Při stejné hrubé mzdě má nejvyšší čistou mzdu pan Svoboda, který má dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, čistá mzda pana Svobody je dokonce o 4 304 Kč vyšší než pracujícího penzisty pana Novotného. Efektivní zdanění u pracujících důchodců je tedy nejvyšší, důvodem je nemožnost uplatnit základní slevu na poplatníka.

Při výpočtu daňové povinnosti na roční bázi by byly rozdíly ještě vyšší. Pan Svoboda by mohl totiž uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč, neboť jeho manželka je na rodičovské dovolené a má vlastní příjmy do 68 tisíc Kč za rok (rodičovský příspěvek se nepočítá). Sleva na manželku se přitom zohledňuje pouze jednou ročně buď v ročním zúčtování prováděném zaměstnavatelem nebo daňovém přiznání.

Rovněž i ostatní zaměstnanci mohli v různém rozsahu využití daňových odpočtů (např. zaplacené úroky z hypotéčního úvěru na vlastní bydlení, zaplacené příspěvky na životní pojištění nebo na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření).

Při více příjmech mohou být rozdíly ještě vyšší

V uvedeném příkladu jsme posuzovali pouze situaci, kdy všichni zaměstnanci pracovali na základě standardní pracovní smlouvy. Někteří zaměstnanci však pracují pro stejného zaměstnavatele současně na základě standardní smlouvy a během roku si v některých měsících přivydělají i na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, kdy vykonávají odlišné činnosti, než které vykonávají na základě standardní pracovní smlouvy. U měsíční odměny 10 tisíc Kč a méně se z dohody o provedení práce neplatí sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec ani zaměstnavatel, zdanění je v těchto případech nižší. U měsíční odměny do 2 500 Kč se neplatí povinné pojistné ani při práci na základě dohody o pracovní činnosti, i v těchto případech je zdanění nižší. Při kombinaci více příjmů z daňového hlediska rovněž závisí, jak je vykonávaná práce smluvně ošetřena.

Nerozhoduje pouze sazba daně

Přestože v Česku máme zavedenu rovnou 15% sazbu daně z příjmu fyzických osob (nezohledňujeme 7% solidární příspěvek, který platí občané s nadstandardními příjmy nad 103 768 Kč měsíčně), tak se celková míra zdanění u zaměstnanců liší. Výpočet daňové povinnosti neovlivňuje pouze samotná sazba daně z příjmu, ale rovněž množství a rozsah uplatněných daňových slev a daňových odpočtů nebo zdali se nepracuje na dohodu.