6 rad, jak vybrat dobrý jazykový pobyt v zahraničí

Jenom 55 % absolventů VŠ najde uplatnění v oboru, který vystudovalo. Na tom ale přece tolik nezáleží – hlavní je, jestli najdou práci, která je baví. Vzdělání není jen tím nejdůležitějším, co vám vysoká škola může nabídnout. Tím nejdůležitějším jsou příležitosti, které vám dává. Jenom jich musíte umět využít.

„Co vlastně studuješ?“ zeptal jsem se kdysi kamarádky.
„Mediální studia.“
„A co s tím chceš v životě dělat?“
„Ježíš, ty seš jak rodiče,“ rozčílila se. „To je přece jedno. V životě můžu dělat úplně cokoliv.“
O pár let později mi došlo, že měla pravdu. Sám jsem vystřídal už řadu zaměstnání, a ačkoliv jsem se od svého mateřského oboru (žurnalistiky) nevzdálil daleko, rozhodně nedělám to, co mě učili na škole.
A přesto, nebýt vysoké školy, nebyl bych tam, kde jsem teď. Vysoká škola mě totiž zformovala. Nedala mi vzdělání, ale pohled na život. Nedala mi práci, ale příležitosti. A hlavně – dala mi sociální kontakty. Tucty a tucty kontaktů.
Chci vám nabídnout alternativní přístup ke studiu na vysoké škole. Ukázat vám, jak z ní vytřískat co nejvíc.

Povinné a nepovinné přednášky

Většina povinných přednášek patří mezi tu největší prudu na světě. Nepohnete se bez nich dál, ale vám osobně nedají nic.
Neztrácejte čas s věcmi, které vám nic nedávají – respektive ztraťte jenom ten nejnutnější čas, abyste předmět udělali, a ani o sekundu více.
Na druhou stranu, většina vysokých škol má rozsáhlou nabídku nepovinných přednášek, dobrovolných workshopů a bonusových aktivit. Většina z nich je skvělá a otvírá vám úplně nové perspektivy.
Věnujte jim pozornost. Nebojte se studovat věci, které se zdají být zbytečné, pokud vás zajímají. Nebojte se mluvit s přednášejícími – můžete si tak udělat cenné známé.
A jedna důležitá rada – nevybírejte podle kurzů, ale podle učitelů. Špatný učitel zabije jakýkoliv předmět. Dobrého učitele stojí za to poslouchat. I když máte předem pocit, že vás přednáška nebude zajímat, často to dopadne opačně. Pokud jste ještě nestačili zjistit, kdo je dobrý učitel, poptejte se starších spolužáků.

Šprti, aktivci, flákači

Jsou tací, kteří tvoří domácí úkoly s předstihem, a tací, kteří tráví několik hodin před odevzdáním seminárky s energiťáky a litry kafe. Není to špatná zkušenost – devastující pro tělo, ale naučí vás pracovat rychle, efektivně a pod tlakem. Dobrá škola pro život.
Během přednášek se snažte být aktivní. Zlepšíte své komunikační dovednosti, lépe si zapamatujete učivo a navíc, učitelé si budou pamatovat vás. To je velká výhoda!
Učitelé pořád hledají schopné lidi, s kterými by mohli spolupracovat. V budoucnu vás mohou sami oslovit a dát vám nabídku, která změní váš život. Nevěnují pozornost šprtům, ale lidem, kteří se umí projevit.
Jste introverti a máte problém s mluvením před lidmi? Nemůžu než vás povzbudit, abyste vystoupili ze své komfortní zóny a zkusili s tím bojovat. Do života je to cenná schopnost.

Vzdělání versus tříbení mysli

Mnohem radši než masové přednášky mám malé semináře, na kterých se diskutuje. Učitelé mně často neřeknou nic nového – ale diskuze s chytrými lidmi mě často posune dál.
Biflování učebnic nazpaměť z vás udělá dobrý hlasový záznamník. Skutečně inteligentní je ale jenom ten, kdo dokáže zformulovat vlastní myšlenku.

Studentské spolky

Na každé škole jsou kvanta studentských spolků. Právě v nich narazíte na ty nejzajímavější osobnosti, na lidi, kteří skutečně chtějí něco dělat. Právě s těmito lidmi stojí za to se spojit, pokud sami máte nějakou vizi, kterou chcete realizovat.
Nebojte se do něčeho zapojit jenom z legrace. Často díky tomu poznáte, co vás doopravdy baví a co chcete v životě dělat (kamarádka studující medicínu si po zapojení do studentského časopisu uvědomila, že chce dělat novinářku).
Nebojte se zkoušet znova a znova úplně jiné věci. Nikde není řečeno, že musíte uspět hned napoprvé. Každý úspěšný člověk vám může hodiny vyprávět o bezpočtu životních selhání, kterými si musel projít.

Hospody

Nemůžu si pomoct, chození do hospod je důležitou součástí studentského života. I když jste abstinenti.
V hospodách se „sbratříte“ nejenom se spolužáky, ale i s profesory. V hospodách často vznikají ty nejlepší projekty (já jsem díky hospodským setkáním natočil svoji první reklamu). Nepodceňujte jejich socializační funkci.

Školní stipendia

Vysoké školy mají spoustu peněz od EU a s těmi penězi, zdá se, vymýšlí kraviny. Byla by hanba nevyužít ty peníze pro vlastní projekty.
Mám špatné zkušenosti se studijními stipendii. Je těžké na ně dosáhnout, často jsou dost malé, za tu námahu to prostě nestojí.
Vysoké školy ale vypisují celou řadu stipendijních programů. Kontaktujte své studijní oddělení a zjistěte si, o jaká stipendia a granty si můžete zažádat – a pak toho využijte!
Jeden můj známý tak dostal na výzkum na Kubě 200 tisíc korun. Prý se tam fajn surfuje.

Cesta do zahraničí

Nic nezmění člověka tolik, jako když stráví několik měsíců v zahraničí – nejlépe úplně sám, odříznutý od svých kamarádů i od světa, který znal. Takoví lidé jsou zvídavější, tolerantnější, odvážnější, inteligentnější. Vysoká škola vám dává desítky příležitostí vyjet do zahraničí. Využijte jich.

Sociální kontakty

Nejlíp se mají ti, kteří mají kontakty, říká se. Nemůžu s tím nesouhlasit. Vysoká škola je obrovským akumulátorem kontaktů.
Nejúspěšnější podnikatelé na světě vysoké školy nedokončili. Ale většina z nich se na univerzitách objevila (a mnoho z nich na nich vystupují jako řečníci).
Rozumný člověk se nesnaží objevit ty nejlepší studenty. Snaží se najít ty nejaktivnější studenty, takové, kteří mají vlastní sny a plány. Spřátelí se s nimi, spojí se s nimi, nebo mje zapojí do vlastních projektů.
Když budete mít štěstí, budete na tom jako já – možná nebude umět všechno, ale vždycky vím o někom, kdo to umí a pomůže mi s tím.