Když zaměstnavatel neplatí povinné odvody za zaměstnance

Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy a na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy. Povinné odvody na sociálním pojištění vypočítává a na účet příslušných institucí zasílá jejich zaměstnavatel. Zaměstnanci se tedy nemohou stát dlužníky na povinném pojistném z důvodu neodvedení povinného pojistného jejich zaměstnavateli.

Zaměstnavatelé dále za své zaměstnance odvádí 25 % z jejich hrubé mzdy na sociálním pojištění a 9 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění.

Penále činí 0,05 % denně z dlužného pojistného

V případě, že zaměstnavatelé (firmy nebo fyzické osoby) neplatí za své zaměstnance povinné pojistné, tak je jim předepsáno penále, které u sociálního i zdravotního pojištění činí 0,05 % denně z dlužného pojistného. Neplacení povinného pojistného zaměstnavateli za zaměstnance se tedy prodraží, neboť zdravotní pojišťovny i místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení si své pohledávky velmi pečlivě hlídají a k exekučnímu vymáhání přistupují velmi rychle. Exekučně je následně vymáháno nejenom dlužné pojistné, ale i dlužné penále. Vymáhání dlužného pojistného prostřednictvím exekutorských úřadů se dlužné částky prodražují, neboť dlužníci musí platit i exekuční náklady.

Všichni zodpovědní zaměstnavatelé tedy věnují velikou pozornost plánování cash-flow, aby mohli řádně a včas zaslat na účet příslušných institucí sociální a zdravotní pojištění.

Penále na povinném pojistném pověřené instituce předepisují ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Posledním dnem pro počítání penále je den úhrady povinného pojistného.

Neplacení pojistného za zaměstnance je trestný čin

V případě, že zaměstnavatelé srazí zaměstnanci z jeho mzdy sociální a zdravotní pojištění, ale následně toto povinné pojistné placené zaměstnancem neodvedou na účet příslušných institucí, tak se jedná o trestný čin dle § 241 trestního zákoníku.

Odpovědnou postihovanou osobou v praxi bývá statutární orgán nebo pracovník, který dal pokyn k neodvedení pojistného veřejné instituci.

Pachatel může být potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, základní skutková podstata musí být vyšší než 50 tisíc Kč. Při získání výše popsaného protiprávního jednání s vyšším majetkovým prospěchem (nejméně 500 tisíc Kč) může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden až pět let nebo peněžitým trestem.

Co je to účinná lítost?

Zodpovědné osoby, zpravidla jednatelé společností, se mohou z trestné činnosti vyvázat (§ 242 trestního zákoníku), jestliže projeví účinnou lítost a svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Je tedy nutné dodatečně včas všechny platby uhradit.

Při finančních problémech je nutné komunikovat

Zaměstnavatelé by měli věnovat velkou pozornost řízení svých příjmů a výdajů a jejich načasování. Když se zaměstnavatelé dostanou do nepříznivé finanční situace a vznikne jim dluh na sociálním a zdravotním pojištění, neboť dočasně neměli peníze na úhradu povinného pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění), tak je vhodné se co nejdříve spojit s pověřenými institucemi a zkusit danou situaci řešit. Možností je např. sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného sociálního a zdravotního pojištění. Na uzavření splátkového kalendáře není právní nárok a žádosti o splátkový kalendář nemusí být zaměstnavateli vyhověno. Zaměstnavatelé, kteří však s veřejnými institucemi komunikují a snaží se své finanční problémy včas řešit a plní dohody, mají velkou šanci, že pověření pracovníci uvedených institucí přistoupí na jejich návrhy splácení dlužného pojistného.

Během splácení pojistného se platí nejenom staré dluhy

Uzavření splátkového kalendáře na dlužné sociální pojištění a zdravotní pojištění je pro zaměstnavatele jistotou, že nebudou pověřené instituce dluhy vymáhat soudně. U sociálního pojištění je navíc výhoda, že během splácení pojistného na základě splátkového kalendáře dochází k poklesu sazby penále na 0,025 % denně a zvýhodněná penalizace začíná běžet úhradou první splátky. Zaměstnavatelé, kteří komunikují se zdravotními pojišťovnami a místně příslušnou OSSZ a v zákonné lhůtě si zažádají o prominutí penále a dlužné pojistné doplatí, mají naději i na výrazné snížení předepsaného penále. Spolupráce a komunikace zvyšuje naději na možnost splácení dluhu ve splátkách a případné snížení penále.