Pobaltí hledá partnery na západě

10.02.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Instituce typu německého Treuhandu zřídily pro privatizaci státního průmyslu po dlouhém zvažování někdejší sovětské pobaltské republiky

Instituce typu německého Treuhandu zřídily pro privatizaci státního průmyslu po dlouhém zvažování někdejší sovětské pobaltské republiky. Sbližování tří pobaltských republik, Estonska, Lotyška a Litvy se západoevropskými hospodářskými strukturami potvrzuje včera zveřejněná specializovaná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na vývozu zemí pobaltské trojky se právě Evropská unie podílí dvěma až třemi pětinami, na dovozu dokonce vesměs více než jednou polovinou. Vysoká dovozní náročnost daná zejména potřebou hospodářské restrukturalizace vytváří poměrně značnou vnější nerovnováhu (viz tabulka).

Zásadní hospodářská orientace na EU zaručila někdejším sovětským republikám samostatnou existenci po získání nezávislosti začátkem 90. let. Brusel posléze zařadil Estonsko do první skupiny uchazečských zemí a koncem minulého roku zahájil vstupní rozhovory i s Lotyšskem a Litvou.

Měnová kotva (v Estonsku vazba na euro, v Lotyšsku na zvláštní práva čerpání a v Litvě na americký dolar) podporuje obchodování i investiční aktivity. Transformace rozhodujících odvětví však nadále zaostává, mj. vzhledem k tomu, že se dlouho uvažovalo o způsobu privatizace průmyslu. Po hledání vlastních cest zvolily nak

onec všechny tři státy systém podobný německému Treuhandu, tedy vytvoření specializované správcovské a privatizační instituce.

Během prodeje státního majetku se sází zejména na zahraniční investory, předpokládá se však, jak upozorňuje zpráva OECD, s určitým zvýhodněním domácích firem zejména v oblasti přístupu ke kapitálu, přípravě manažerů a budování exportních sítí. Vlády považují taková opatření za nezbytnou podmínku vytvoření rovných podmínek pro všechny subjekty účastnící se privatizace.

Zásadně se změnil také pohled na regionální integraci. Při všech rozdílech v prioritní orientaci jednotlivých pobaltských republik (Estonsko a Lotyšsko především na Skandinávii, Litva spíše na středoevropský prostor, zejména na Polsko) přetrvává při zcela nových vazbá

ch na EU hospodářské spojení se sousedním Ruskem. Pobaltské vlády navíc pochopily, že zviditelňování jedné každé země nevede na světovém trhu k úspěchu.

Velice malá odbytiště (obyvatelstvo tří republik nepřevyšuje pět miliónů) se postupně spojují v jeden významnější trh. Udržet si chce tradiční postavení mostu mezi západem a východem Evropy se slušným dopravním (zvláště přístavním) zázemím. Probíhající transformace si klade za cíl vytvořit stabilní hospodářskou strukturu nezávislou na případných výkyvech v

Rusku.

Zdroj: HN z 10. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU