„Nová legislativní úprava sjednocuje přístup ke všem kategoriím osob samostatně výdělečně činných v tom ohledu, že si budou moci plnou procentní výši výdajů uplatnit u příjmů do výše maximálně 2 miliony korun, pak již nastupuje omezení absolutní částkou,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Samotná procentní sazba paušálů zůstává zachována a bude se nadále pohybovat od 30 do 80 % dle vykonávané činnosti. V tabulce přiložené na konci článku je pro názornost uvedena maximální částka výdajových paušálů pro jednotlivé činnosti.
Paušály mohou OSVČ šetřit peníze a čas
Pro některé OSVČ jsou výdajové paušály výhodné, pro jiné nikoliv. Situace je individuální. Je potřeba si provést vlastní finanční propočty, zohlednit časovou úsporu a vedlejší náklady. Protože však procentní výše paušálů stoupala, zvyšovala se i jejich obliba. OSVČ, které mají skutečné výdaje nižší než výdaje stanovené paušálem, odvedou na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění méně než při uplatnění výdajů ve skutečné výši. Paušály přináší též časovou úsporu a šetří i administrativní výdaje, neboť OSVČ mnohdy zvládnou veškeré daňové povinnosti samy, nemusí využívat externích služeb. Výdajové paušály jsou jednoduché, neboť není potřeba zjišťovat, zdali jsou vynaložené výdaje daňově uznatelné či nikoliv.
Paušál se uplatňuje pro daň z příjmu i pojistné
Výši výdaje paušálem ovlivňuje nejen to, kolik se zaplatí na dani z příjmu, ale rovněž i povinné odvody na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Daň z příjmu fyzických osob se vypočítává z daňového základu, což je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sociální a zdravotní pojištění se počítá z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Jsou-li výdaje paušálem vyšší než skutečné výdaje, dochází k úspoře na dani z příjmu fyzických osob i sociálním a zdravotním pojištění.
OSVČ s paušály zůstanou bez některých daňových slev
Původní materiál Ministerstva financí počítal s nemožností uplatnění základní slevy na poplatníka pro OSVČ uplatňující výdajové paušály. OSVČ s výdajovými paušály by však mohly uplatnit slevu ve výši 24 840 Kč na manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc Kč a daňové zvýhodnění na děti (13 404 Kč na každé dítě za celý rok). Vládní dohoda však nakonec počítá pouze se „zastropováním“ výdajových paušálů. OSVČ využívající výdajové paušály nebudou moci ani za rok 2015 v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Živnostníci, jejichž manželka je na rodičovské dovolené, by proto měli důkladně zvážit, zdali nadále uplatňovat paušál, nebo raději přejít na daňovou evidenci.
Přechod z paušálu na daňovou evidenci
Dopad maximální částky výdajů při využití paušálu pro živnostníky a zemědělce v roce 2015 však nebude velký. „Uplatňování paušálních výdajů je při výkonu uvedených činností zajímavou alternativou spíše pro drobné zemědělce a živnostníky s příjmy do dvou milionů korun. K dalšímu významnému nárůstu OSVČ, které přejdou na daňovou evidenci, by nemělo dojít,“ vysvětluje Gabriela Ivanco. Přechod na daňovou evidenci je však potřeba důkladně zvážit, neboť jsou s ním spojené nutné administrativní úkony. Je zapotřebí zvýšit základ daně předešlého roku o hodnotu pohledávek evidovaných ke konci tohoto roku (tzn. roku 2014), a to prostřednictvím podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání. Dále je v této souvislosti nutno případně podat opravný přehled na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Vše závisí na termínu rozhodnutí o přechodu z výdajových paušálů na daňovou evidenci. U OSVČ bez pohledávek ke konci roku přechodu z výdajů paušálem na daňovou evidenci nic nebrání, není potřeba podávat žádné dodatečné přiznání ani přehledy. V ukázkovém příkladu na konci textu je uveden případ živnostníka, pro kterého bude z důvodu „zastropování“ u paušálních výdajů výhodné přejít z paušálu na daňovou evidenci.
Sníží se „doplatky na ruku“?
Při využití výdajového paušálu si nemusí většina OSVČ lámat hlavu s nákladovými doklady. Některé OSVČ této praktiky využívají a pořizují zboží a služby bez faktury, více využívají práce na černo nebo provádí platby za práci přímo na ruku. „Zavedení maximální výše výdajů pro jednotlivé výdajové paušály však nepovede ani ke snížení počtu zemědělců nebo živnostníků uplatňujících výdaje paušálem, ani k omezení švarcsystému. U podnikatelů s vyššími příjmy ze živnosti mívá podnikání reálný základ a nezastírá prostý výkon závislé činnosti,“ dodává Gabriela Ivanco.
Stropy pro jednotlivé výdajové paušály v roce 2015
OSVČ | Pro rok 2015 | Maximální částka výdajů |
---|---|---|
Osoby podnikající v zemědělství |
80 % |
1 600 000 Kč |
Osoby s příjmy z řemeslných živností |
80 % |
1 600 000 Kč |
Ostatní živnostníci |
60 % |
1 200 000 Kč |
Ostatní OSVČ (nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři…) |
40 % |
800 000 Kč |
Osoby s příjmy z pronájmu |
30 % |
600 000 Kč |
Praktický příklad
Modelový živnostník bude mít za rok 2014 příjmy 3 000 000 Kč a skutečné výdaje 1 400 000 Kč. Stejný hospodářský výsledek očekává i za rok 2015. Bude nadále pro takového živnostníka paušál výhodný?
- Za rok 2014 uplatní živnostník 60% výdajový paušál. Výdaje paušálem jsou 1 800 000 Kč (3 000 000 Kč x 60 %), což je více, než činí skutečné výdaje. Využití paušálu mu ušetří 145 400 Kč na dani z příjmu a povinném pojistném.
- V případě úspěšného legislativního procesu u novely zákona o dani z příjmu by za rok 2015 mohl uplatnit výdaje paušálem jen ve výši 1 200 000 Kč (strop pro 60% výdajový paušál). Skutečné výdaje by měl o 200 000 Kč vyšší. Pro našeho modelového živnostníka by proto bylo vhodné přejít na daňovou evidenci.
Zdroj: Mazars (www.mazars.com / www.mazars.cz)