Už dávno neplatí, že by učebnice patřily do rukou jenom školou povinným dětem a do přednáškových sálů by na výuku docházeli pouze mladí studenti. K současným trendům patří profesní a osobní růst, který lidem umožňuje orientovat se v jejich oboru, poznávat nové oblasti nebo se pro lepší uplatnění na trhu práce zaměřit zcela novým směrem.
To vše studentům, absolventům i zkušeným pracovníkům nabízí programy celoživotního vzdělávání, které pořádá většina českých vysokých škol a institucí.
Velká poptávka
Důkazem, že je o tuto nabídku velký zájem, je například Masarykova unvierzita. Programů celoživotního vzdělávání (CŽV) se jen na druhé největší univerzitě pravidelně účastní 20 000 zájemců. Tato forma rozvoje osobnosti spadá pod tzv. další vzdělávání, které už nespadá do kategorie soustavné přípravy na povolání.
Historie CŽV
Komise UNESCO vydala v roce 1972 dokument s názvem Learning to be, který poprvé konkrétně popsal myšlenku a právo každého na vzdělávání v průběhu celého života. Uvedená doporučení pro vzdělávání dospělých sjednocovala hlavní myšlenka, která mluvila o možnosti pokračovat ve vzdělávání pro všechny s důrazem na to, že jde o základní kámen společnosti, která se učí.
5 faktů o CŽV
- místo titulu získáte osvědčení o absolvování programu
- platíte si ho
- nevzniká nárok na studentské slevy a výhody
- v některých případech vyplývá povinnost dalšího vzdělávání ze zákona
- dělí se na profesní a zájmové
Celoživotní vzdělávání je obecně vnímáno za proces získávání vědomostí, dovedností a jejich upevnňování a rozšiřování. Týká se dětí, mládeže, lidí v produktivním věku i seniorů. Konkrétně jde o možnost doplnit si vzdělání na volitelné fakultě, která program celoživotního vzdělávání nabízí. V rámci profesního typu CŽV jde o pokračování ve vzdělávání, snaha o nové uplatnění nebo o rekvalifikaci. Zájmovým typem se myslí především různé týmové aktivity, sportovní kurzy a univerzity třetího věku.