V KB dojde k zemětřesení

16.02.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Šéf KB Jan Kollert dříve tvrdil, že stát nebude muset bance pomáhat

Šéf KB Jan Kollert dříve tvrdil, že stát nebude muset bance pomáhat. Pomoc státu však dosáhne desítek miliard korun. Státní pomoc Komerční bance v rozsahu desítek miliard korun na řešení ztrát z nedobytných úvěrů bude provázena razantní obměnou nejvyššího vedení tohoto peněžního domu. Personální zemětřesení podle dostupných informací smete i generálního ředitele Jana Kollerta. "Osobně se nedomnívám, že je možné, aby Jan Kollert zůstal ve funkci ředitele," řekl včera na dotaz HN ministr financí Pavel Mertlík.Vláda by dnes měla rozhodnout o očištění KB zhruba o 60 miliard korun rizikových úvěrů a cenných papírů, za něž by měl stát zaplatit 36 miliard.

Vážným kandidátem na Kollertovo křeslo je bývalý šéf pražské Credit Lyonnais Heinrich Sittler. "Sittler je možný, ale není jediný kandidát. Je to ale kvalitní bankéř a v současné době je volný," reagoval Mertlík. Kromě Sittlera byl podle informací HN osloven i generální ředitel Živnostenské banky Jiří Kunert, kt

erý již v minulosti dostal nabídky na přechod do vedení České spořitelny či Investiční a Poštovní banky. Kromě Kollerta se počítá s výměnou dalších členů představenstva banky. Mezi jmény se objevují především Ladislav Vinický, Petr Budinský, Tomáš Doležal a Jaroslav Mareš. Poslední tři jmenovaní byli ve vedení KB i v době, kdy banka zahájila riskantní obchodní operace s rakouskou firmou B. C. L. Trading, z nichž nyní hrozí KB ztráta až osm miliard korun.

Prošetřování rizikových operací s firmou B. C. L., ale i například s firmami Františka Chvalovského, které KB dluží více než 2 miliardy korun, bylo důvodem proč vláda minulý týden odložila rozhodnutí o očištění banky. Kabinet totiž požadoval více informací k těmto kauzám a podle informací HN ministři žádali

i rozsáhlé personální změny.

Plán rekonstrukce vedení KB se připravuje již delší dobu. "Na zasedání prezídia FNM před jedním až dvěma týdny padlo, že personální agentury byly pověřené hledáním nových lidí," řekl člen prezídia Michal Tošovský. Bývalý šéf FNM a místopředseda dozorčí rady KB Jan Stiess odmítl věci komentovat a místopředseda FNM pověřený řízením Jiří Havel sdělil, že na informace je absolutní embargo.

Ačkoliv je Sittler favorizovaným kandidátem, nejsou podle pozorovatelů zanedbatelné ani šance Kunerta. Současný vlastník Živnostenské banky, německá Bankgesellschaft Berlín, totiž podle informací HN uvažuje o prodeji Živnobanky, což by mohlo ovlivnit Kunertův dřívější odmítavý přístup k nabídkám na vstup do polostátní banky. Sittler je původem R

akušan hovořící česky, který v bankovním sektoru ČR působí od roku 1992.

Ze zdrojů informovaných o probíhající diskusi vyplývá, že obsazení vedení KB bude věcí kompromisu mezi ODS a ČSSD, protože obě strany si do privatizace banky chtějí zachovat vliv. To ovšem může být podle odborníků při hledání vhodného kandidáta komplikací. "Nalezení vhodných lidí je hledáním krizového managementu a šéf musí dostat částečně volnou ruku k volbě spolupracovníků," uvedl bankéř, který si nepřál být jmenován.

Kromě lidí na post nejvyšší se pro KB hledají i noví členové představenstva. Podle informací HN jsou mezi kandidáty například ředitel divize finančních trhů KB Radek Lašák a finanční ředitel banky Libor Löfler.

Dosud není zřejmé, jak rychle budou personální změny po rozhodnutí vlády o sanaci banky následovat. Mertlík uvedl, že posledním termínem by mohla být až květnová valná hromada, nicméně v případě generálního ředitele se prý změna očekává dříve. Podle informací HN již prý bylo Kollertovi doporučeno, aby sám odstou

pil.

Kollertovo působení v KB není podle odborníků úspěšné. Sám po svém nástupu v polovině roku 1998 zdůrazňoval, že Komerční banka bude schopna řešit problémy se špatnými úvěry vlastními silami a nebude od státu potřebovat pomoc. Později své výroky mírnil a státní pomoc připouštěl jako menší doplněk k tržnímu řešení problémů. Státní pomoc KB však bude představovat nejrozsáhlejší očistnou operaci jedné banky. Pokud vláda schválí odkup 60 miliard špatných aktiv, s loňským očištěním to bude celkem 83 miliard

, které převzal stát. K odkupům vláda přistupuje, aby udržela stabilitu banky a zvýšila zájem investorů o její privatizaci. Mertlík včera uvedl, že o KB se zajímá 14 investorů, zatímco o spořitelnu projevilo dříve zájem jen sedm institucí. Podle Mertlíka stále platí zprivatizovat KB do konce letošního roku.

Zdroj: HN z 16. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka