Měsíční zisk 11 tisíc nebo minimální mzdu?

Každá samostatná výdělečná činnost s sebou nese velké riziko. Dluhy z neúspěšné samostatné výdělečné činnosti se mohou splácet ještě několik let. Proto je vhodné vždy samostatnou výdělečnou činnost dobře promyslet. Než nízký zisk je výhodnější pracovat za minimální mzdu.

TIP: Sjednejte si cestovní pojištění - EXKLUZIVNÍ SLEVA 10 % na cestovní pojištění Maxima

OSVČ odvádí sociální a zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí OSVČ na hlavní výdělečnou činnost odvádět povinné pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

Skutečná efektivní sazba povinného pojistné je tak pro OSVČ s nízkým ziskem vyšší než u OSVČ, jejichž skutečný vyměřovací základ je vyšší než minimální vyměřovací základ.

Minimální povinné pojistné za rok 2014? Celkem 43 741 Kč

Sociální a zdravotní pojištění je pro OSVČ povinnou daní. I při nízkém zisku je nutné platit povinné pojistné. Daň z příjmu fyzických osob se při nízkém zisku nebo nízké hrubé mzdě platit nemusí, povinné pojistné ano.

Minimální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění pro OSVČ na hlavní samostatnou výdělečnou činnost za celý rok 2014 činí 77 832 Kč. Minimálně musí všechny OSVČ na hlavní činnost zaplatit na sociálním pojištění za celý rok částku 22 727 Kč (77 832 Kč x 29,2 %).

Pro placení zdravotního pojištění činí minimální vyměřovací základ za celý rok 2014 částku 155 652 Kč. Za celý rok 2014 musí OSVČ na hlavní činnost zaplatit na sociálním pojištění minimálně 21 014 Kč (155 652 Kč x 13,5 %).

Všechny OSVČ s ročním hrubým ziskem (příjem - výdaj) do 155 664 Kč musí na povinném pojistném zaplatit minimální částku 43 741 Kč (22 727 Kč + 21 014 Kč). Efektivní sazba povinného pojistného je v těchto případech vyšší než sazby pojistného, jak si ukážeme a propočítáme na názorném příkladu.

Praktický příklad: OSVČ paní Černá

OSVČ paní Černá zahájila koncem roku 2013 vlastní samostatnou výdělečnou činnost. Za celý rok 2014 dosáhne paní Černá hrubého zisku 132 000 Kč. Paní Černá vede daňovou evidenci. Jak vysoký čistý příjem bude paní Černá za rok 2014 mít?

Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí paní Černá nic z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Sociální i zdravotní pojištění se bude u paní Černé počítat z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ je pro platbu sociálního i zdravotního pojištění odlišný. Skutečný vyměřovací základ 66 000 Kč (132 000 Kč x 50 %) je totiž nižší než minimální vyměřovací základy pro platbu povinného pojistného.

Výpočet čistého ročního příjmu paní Černé

vlastní výpočet autora

Čistý roční disponibilní příjem paní Černé je 88 259 Kč. Efektivní sazba sociálního pojištění je 17,2 % (standardně je 14,6 %) a efektivní sazba zdravotního pojištění je 15,9 % (standardně je 6,75 %). Zjednodušeně můžeme říci, že paní Černá má hrubý měsíční příjem 11 000 Kč (132 000 Kč: 12 měsíců) a čistý měsíční příjem 7 355 Kč (88 259 Kč: 12 měsíců).

OSVČ paní Zelená

Paní Zelená pracuje za minimální mzdu 8 500 Kč. Vypočítáme si čistý měsíční příjem paní Zelené a porovnáme s přepočteným čistým příjmem paní Černé.

Daň z příjmu fyzických osob se u zaměstnanců počítá ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené za zaměstnance zaměstnavatelem).

Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Paní Zelená má superhrubou mzdu 11 400 Kč (superhrubá mzda se zaokrouhluje na celá sta nahoru).

Výpočet čistého příjmu paní Zelené

vlastní výpočet autora

Paní Zelená má čistý disponibilní příjem 7 564 Kč. Čistý měsíční příjem má paní Zelená vyšší než OSVČ paní Černá, přestože má paní Černá hrubý měsíční příjem vyšší. Důvodem je skutečnost, že paní Černá musí povinné sociální a zdravotní pojištění platit z minimálního vyměřovacího základu.

Při nízkém příjmu je výhodnější zaměstnání

Z finančního hlediska je výhodnější pracovat za nízkou mzdu než mít nízký hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti. Navíc mají zaměstnanci mnohem lepší pozici v případě nemoci, důchodu nebo nezaměstnanosti. Státní dávky mají zaměstnanci vyšší než OSVČ. Např. OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy, ošetřovné a na nemocenskou nebo mateřskou pouze v případě, když si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Placení dobrovolného nemocenského pojištění by navíc zvýšilo daňové zatížení pro OSVČ. V našem případě si paní Černá dobrovolné nemocenské pojištění neplatila.