Osvobození nepeněžních plnění vynakládaných na péči o zaměstnance se může významně zúžit

V případě neschválení vládního návrhu nabude účinnosti již nyní platná novela zákona, která některé náklady na péči o zaměstnance poskytované z nedaňových výdajů/nákladů zaměstnavatele výrazně omezí aplikací ročního limitu ve výši 10 000 Kč vztahujícího se na veškerá plnění podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. c) zákona, tedy včetně poskytnutí rekreace a zájezdů.

TIP: Sjednejte si cestovní pojištění - SLEVA 50 % na cestovní pojištění AXA ASSISTANCE!

Od roku 2015 se podle platné novely omezují osvobozená nepeněžní plnění zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zavedením ročního limitu ve výši 10 000 Kč vztahujícího se na veškerá plnění od zaměstnavatele spočívající v:

• možnosti používat zdravotnická, vzdělávací nebo rekreační zařízení,
• poskytnutí rekreace a zájezdů,
• možnosti používat předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná nebo sportovní zařízení, nebo
• příspěvcích na kulturní pořady nebo sportovní akce.

I když to v zákoně výslovně uvedeno není, daňové osvobození do stanoveného limitu se vztahuje na nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci (použito jednotné číslo) od téhož zaměstnavatele. Pracují-li např. u téhož zaměstnavatele oba manželé, osvobozený příspěvek na rekreaci a zájezdy se zdvojnásobuje. Máte-li dva různé zaměstnavatele (např. v rámci jedné skupiny podniků), vzniká vám nárok na osvobození nepeněžních plnění u obou zaměstnavatelů, tedy limit opět zdvojnásobíte.

Plnění pro rodinného příslušníka zaměstnance podle tohoto ustanovení může zaměstnavatel pro daňové účely založit jako doposud nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i například na faktickém soužití nebo na partnerském soužití v souladu se zákonem o registrovaném partnerství, což ovšem platí jen za předpokladu, že se nejedná o zaměstnavatele, u něhož se poskytování těchto plnění odvíjí od zvláštního právního předpisu (např. vyhláška o FKSP).

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům tato nepeněžní plnění přes limit, může zaměstnanec rozdíl splatit zaměstnavateli nebo pokud na doplacení zaměstnavatel netrvá, vzniká zde povinnost zdanit tuto přeslimitní částku daní z příjmů a „pojistnými.“

Při poskytování všech výše jmenovaných plnění od zaměstnavatele je nutné dbát na to, aby se tak dělo v nepeněžní formě – „zaměstnanci nepatří do ruky peníze, ale voucher“.

Za zmínku stojí také skutečnost, že zákon neklade žádné podmínky trvání pracovního poměru v době po poskytnutí rekreace a zájezdu. Lze si tedy představit situaci, kdy zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele na Vánoce roku 2014 voucher na letní dovolenou 2015 v hodnotě 20 000 Kč, avšak jeho pracovní poměr skončí již. v 1. čtvrtletí 2015. Osvobození příjmu zaměstnance v roce 2014 zůstane zachováno. Ještě více to bude patrné u dohod o provedení práce, které obsahují nárok na nepeněžní plnění, protože ty mohou být uzavřeny například jen na jeden měsíc, ve které zároveň dojde k poskytnutí zájezdu. Doplňuji jen, že pracovník pracující na dohodu o PP, jehož příjmy se zdaňují jako příjmy poplatníka ze závislé činnosti, je ve smyslu legislativní zkratky § 6 odst. 2 ZDP zaměstnancem – proto i u této kategorie zaměstnanců nebo jejich rodinných příslušníků jsou výše jmenovaná nepeněžní plnění od daně z příjmů osvobozena, pro rok 2014 do výše 20 000 Kč.

„Lze jen doporučit, aby podmínky poskytování rekreace svým zaměstnancům nebo rodinným příslušníkům svých zaměstnanců upravili zaměstnavatelé ve vnitropodnikové směrnici. Z takové směrnice pak mj. vyplyne, že dnem poskytnutí rekreace je den předání zaplaceného voucheru zaměstnanci. Jsem přesvědčen, že právě tohoto dne zaměstnanec při příchodu ze zaměstnání doma oznámí, že mu (jim) jeho zaměstnavatel poskytl rekreaci či zájezd“, dodává daňový poradce Ing. Zdeněk Wertheim.

Zaměstnavatel může poskytovat rekreaci či zájezd podle svých finančních možností i jen vybraným zaměstnancům ovšem musí dbát zásady rovné odměny zaměstnancům a zaměstnankyním, tak jak mu to ukládá § 16 odst. 1 zákoníku práce i článek č. 141 smlouvy o založení Evropského společenství. Musí tedy stanovit vhodná a legální kritéria, podle nichž se budou rekreace či zájezdy poskytovat. To je velmi důležité zejména při poskytování rekreací či zájezdů zaměstnancům, kteří jsou zároveň společníky či jednateli firem nebo jejich rodinným příslušníkům.

V případě schválení novely předložené vládou se pro rok 2015 vrátí limit pro osvobozená plnění ve výši 20 000 Kč a bude se uplatňovat znovu jen na hodnotu poskytnuté rekreace a zájezdů, ostatní nepeněžitá plnění pak budou, jako dosud bez limitu. Ostatní změny jsou jen drobného rázu – omezuje se osvobození použití knihoven jen na knihovny zaměstnavatele, na zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.