Cena opravy se z plánovaných 3,4 miliard korun vyšplhala až na 4,8 miliard. Podle některých expertů jsou náklady srovnatelné s cenou rekonstrukce Obecního domu či parlamentních a senátních budov.
Centrální bankéři se do zrekonstruované budovy definitivně přestěhují 30. dubna tohoto roku. Oprava sídla národní banky zahájená v červnu roku 1997 měla být původně dokončena 31. ledna 1999.Oprava stála 4,8 miliardy korun. Ze svého hospodářského výsledku ji v průběhu let zaplatí Česká národní banka. "Budova se bude odepisovat postupně následujících 30 let. Každoročně v řádu 250 miliónů Kč," uvedl ředitel sekce vnitřního finančního řízení ČNB Marián Mayer.
Cena za rekonstrukci, která je prý vzhledem k podobným stavbám značně přehnaná, je dodnes předmětem kritiky řady poslanců i ekonomických expertů. "Nejvyšší kontrolní úřad na nemůže," upozornil předseda poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip. Další poslanci se vyjadřují v tom smyslu, že výdaj sníží příjem státního rozpočtu.S tím však představitelé nesouhlasí. Jedinou souvislost s případným ochuzením státní kasy vidí v tom, že rozpočet přijde o potenciální budoucí příjem ze ziskového hospodaření ČNB. Vzhledem k dosavadním hospodářským výsledkům banky však rozpočet nepřijde o nic, protože by stejně nic nedostal. Za loňský rok sice skončila se ziskem 32 miliard korun, ten se však využije na krytí kumulované ztráty dosahující 50 miliard Kč. "Je nepravděpodobné, že by v nejbližších dvou až čtyřech l
etech odváděla zisk do státního rozpočtu," řekl viceguvernér národní banky Tůma. Hospodářský výsledek je podle něj velmi citlivý na kursové změny, a proto je třeba, aby z případného zisku byly proti kursovým rozdílům vytvořeny rezervy. Ty jsou nyní nulové. Dále ještě zbývá uhradit asi 20 miliard kumulované ztráty z předchozích let a například náklady na konsolidaci bankovního sektoru, dodal Tůma.Analytici oslovení HN však poukazují na to, že se investované prostředky daly využít podstatně lépe, než pro sídlo instituce, jejíž faktická činnost končí se vstupem České republiky do Evropské měnové unie. "Kromě toho je tato budova absolutně neprodejná," uvedl HN bankovní expert, který si však vzhledem k závislosti na nepřál být jmenován. Podotkl, že kome
rční využití objektu, kde větší polovinu tvoří muzea bankovnictví, sejfy a jídelny, je téměř nulová. Na druhou stranu expertní srovnání ceny opravy čtverečního metru za budovy Senátu či náklady na opravu Obecního domu jsou prý srovnatelné. "Tyto sumy by však žádná instituce, která si na sebe sama vydělává, neinvestovala," dodal.Zdroj: HN z 14. 2. 2000