Na dani z příjmu fyzických osob neodvádí v procentním vyjádření všichni zaměstnanci stejně. Důvodem je uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč.
- Zaměstnanci v Česku s vyšší hrubou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob více než činí sazba daně. Důvodem je výpočet daňové povinnosti. Daň z příjmu fyzických osob se počítá ze "superhrubé mzdy" (tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance).
Při nízké mzdě neplatí zaměstnanci žádnou daň
V Česku se skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob pohybuje od 0 % až po více než 20 %. I v Česku je tedy progresivní zdanění. Zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 10 290 Kč neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Důvodem je právě sleva na poplatníka, na kterou mají nárok všichni daňoví poplatníci. Základní sleva na poplatníka se poměrně nekrátí. Zaměstnanci uplatňují základní slevu na poplatníka u svého zaměstnavatele měsíčně ve výši 2 070 Kč.
TIP: Sjednejte si cestovní pojištění - SLEVA 50 % na cestovní pojištění AXA ASSISTANCE!
Poznámky k výpočtům
- V přiložené tabulce máme vypočtenou daňovou povinnost u jednotlivých ročních příjmů zaměstnanců. Při výpočtu vždy počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Výpočet je proveden na roční bázi.
- Daňový základ za celý rok se zaokrouhluje na celá sta dolů. Daňový základ je roční hrubá mzda + sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 % z hrubé mzdy) + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 % z hrubé mzdy). Sociální pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatelé rovněž do stropu, tedy do roční hrubé mzdy 1 245 216 Kč. Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu bez omezení.
- Při výpočtu zohledňujeme i 7% solidární daň, která se platí z příjmu nad strop pro platbu sociálního pojištění. Maximální vyměřovací základ (strop) pro placení sociálního pojištění za rok 2014 dosahuje 1 245 216 Kč.
Výpočet efektivní sazby daně u zaměstnanců za rok 2014
(v závislosti na výši roční hrubé mzdy)
Roční hrubá mzda | Daňový základ | Daň podle § 16 | Solidární daň | Daň celkem | Sleva na poplatníka | Daň po slevě | Efektivní sazba daně |
---|---|---|---|---|---|---|---|
100 000 Kč |
134 000 Kč |
20 100 Kč |
0 Kč |
20 100 Kč |
24 840 Kč |
0 Kč |
0,0% |
150 000 Kč |
201 000 Kč |
30 150 Kč |
0 Kč |
30 150 Kč |
24 840 Kč |
5 310 Kč |
3,5% |
200 000 Kč |
268 000 Kč |
40 200 Kč |
0 Kč |
40 200 Kč |
24 840 Kč |
15 360 Kč |
7,7% |
250 000 Kč |
335 000 Kč |
50 250 Kč |
0 Kč |
50 250 Kč |
24 840 Kč |
25 410 Kč |
10,2% |
300 000 Kč |
402 000 Kč |
60 300 Kč |
0 Kč |
60 300 Kč |
24 840 Kč |
35 460 Kč |
11,8% |
350 000 Kč |
469 000 Kč |
70 350 Kč |
0 Kč |
70 350 Kč |
24 840 Kč |
45 510 Kč |
13,0% |
400 000 Kč |
536 000 Kč |
80 400 Kč |
0 Kč |
80 400 Kč |
24 840 Kč |
55 560 Kč |
13,9% |
450 000 Kč |
603 000 Kč |
90 450 Kč |
0 Kč |
90 450 Kč |
24 840 Kč |
65 610 Kč |
14,6% |
500 000 Kč |
670 000 Kč |
100 500 Kč |
0 Kč |
100 500 Kč |
24 840 Kč |
75 660 Kč |
15,1% |
550 000 Kč |
737 000 Kč |
110 550 Kč |
0 Kč |
110 550 Kč |
24 840 Kč |
85 710 Kč |
15,6% |
600 000 Kč |
804 000 Kč |
120 600 Kč |
0 Kč |
120 600 Kč |
24 840 Kč |
95 760 Kč |
16,0% |
700 000 Kč |
938 000 Kč |
140 700 Kč |
0 Kč |
140 700 Kč |
24 840 Kč |
115 860 Kč |
16,6% |
800 000 Kč |
1 072 000 Kč |
160 800 Kč |
0 Kč |
160 800 Kč |
24 840 Kč |
135 960 Kč |
17,0% |
900 000 Kč |
1 206 000 Kč |
180 900 Kč |
0 Kč |
180 900 Kč |
24 840 Kč |
156 060 Kč |
17,3% |
1 000 000 Kč |
1 340 000 Kč |
201 000 Kč |
0 Kč |
201 000 Kč |
24 840 Kč |
176 160 Kč |
17,6% |
1 500 000 Kč |
1 946 300 Kč |
291 945 Kč |
17 835 Kč |
309 780 Kč |
24 840 Kč |
284 940 Kč |
19,0% |
2 000 000 Kč |
2 491 300 Kč |
373 695 Kč |
52 835 Kč |
426 530 Kč |
24 840 Kč |
401 690 Kč |
20,1% |
vlastní výpočet autora
Rovná 15% sazba daně, ale rozdílné zdanění
I když naprostá většina zaměstnanců odvádí na dani z příjmu fyzických osob shodně 15 % z daňového základu, tak se výsledná daňová povinnost v procentním vyjádření vůči jejich hrubé mzdě značně liší. A to jsme při výpočtu daňové povinnosti počítali pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Při zohlednění daňového zvýhodnění na děti, které může vždy uplatnit pouze jeden z rodičů, by byly rozdíly vyšší. Někteří zaměstnanci by nejenom na dani z příjmu fyzických osob nic nezaplatili, ale ještě by obdrželi daňový bonus od státu. Při nízké hrubé mzdě je díky daňovému bonusu čistá mzda zaměstnance dokonce vyšší než hrubá mzda. Na daňový bonus má při splnění zákonných podmínek nárok daňový poplatník, jehož vypočtená daň z příjmu je nižší než uplatňované daňové zvýhodnění na děti.
Progrese ve světě je vyšší
Ve vyspělých zemích světa je daňová progrese vyšší než v Česku. Ve většině členských zemích OECD je totiž zavedeno progresivní zdanění s více daňovými pásmy. Horní sazba daně z příjmu se hned v několika zemích OECD na úrovni 45 % a více, v Nizozemí (52 %), Belgii, Izraeli a Rakousku (50 %), Portugalsku (48 %), Francii, Německu, Velké Británii a Austrálii (45 %). Nejvíce daňových pásem je v Lucembursku, dokonce s 19 sazbami daně (od 0 % po 40 %).