Přebytek amerického státního rozpočtu, nebo přelud?

Kongres musí řešit kontroverzní otázku, zda upevnit rozpočtovou kázeň či přijít o dosud nevídanou částku rozpočtového převisu. Může za to kongresový Rozpočtový úřad, který nedávno vyhodil z útrob počítačů odhad, že do roku 2010 bude mít státní kasa přebytek ve výši l,9 biliónu dolarů. To ještě nikdy a nikde na světě nebylo. Není divu, že z těch dvanácti nul se zatočila hlava především uchazečům o prezidentský stolec. Mladý Bush navrhuje použít tuhle manu

Gore, Forbes, Bradley, McCain a druhové chtějí totéž v modrém, ale v jiném pořadí. Senátorům a kongresmanům se rovněž sbíhají sliny po létech přísného půstu a vymýšlejí možnosti, jak by přisypali nějaký ten miliónek do korýtka svých voličů a hlavně štědrých mecenášů, kteří jim přispěli na volební kam

Ve všeobecném svatém nadšení se zapomíná na několik maličkostí. Jako třeba, co se do počítače vloží, to z něho vyleze. Garbage in, garbage out, říká se v těchto končinách. V daném případě jde o projekci růstu národního hospodářství. Počítače totiž počítají s tím, že nebývalý hospodářský rozkvět let devadesátých bude pokračovat i v tomto desetiletí.

Připusťme, že tomu tak bude. Odmítněme pomlouvačné řeči, že Američané žijí na úkor budoucnosti, že bublina na Wall Streetu praskne a že zadluženost domácností a obrovský schodek zahraničního obchodu nejsou trvale udržitelné. Připusťme, že se Američanům podařilo najít nové ekonomické paradigma, vlastně perpetum mobile blahobytu.

Další opomíjenou maličkostí je předpoklad, že zákonodárci budou i nadále udržovat finanční kázeň, kterou si sami uložili v roce 1997. To znamená, že Kongres by musel některé výdaje, jako třeba na armádu nebo policii, snížit o jedenáct procent, aby je udržel na uzdě. Protože vojensko-průmyslové lobby tlačí na to, aby generálové dostal

Tak to aspoň propočítal Robert Reischauer, který ví, o čem mluví, protože byl v letech 1989 -1995 ředitelem Rozpočtového úřadu amerického Kongresu. Ale to není zdaleka vše. Počítače nepočítají s tím, že Kongres prodlouží 21 paragrafů daňového zákona, jejichž platnost vyprší během příštích deseti let. V minulosti je vždy prodloužil, proč by to neměl udělat znovu? Důsledkem bude, že státní kasa přijde o 100 miliónů. A protože zákon o minimální dani pro bohaté není indexován na inflaci, bude této obezličky moci využívat mnohem víc Američanů a musí nutně dojít k dalšímu úbytku příjmů ve výši 30 - 80 mil

Kongres bude muset navíc čelit rostoucímu tlaku farmářů a zdravotníků, kteří se ohánějí tím, že mají příliš utažený opasek. Loni a letos Kongres dal farmářům "nouzovou výpomoc" ve výši šesti miliard dolarů ročně. Zdravotnickému personálu a zařízením rovněž přidal. Když tato bohulibá činnost bude pokračovat (a jak by mohla přestat!), přijde státní kasa bratru počítáno o 50 miliard dolarů v příštích deseti letech.

Sečteno a podrženo, místo l,9 biliónu dolarů lze očekávat přebytek kolem 100 miliónů dolarů, když všechno půjde na jedničku. To je rozhodně lepší nežli schodek. "Buďme šťastní, ale realističtí," obrací se na své spoluobčany Robert Reischauer v listu New Y

Zdroj: HN z 14. 2. 2000