Balík akcií jedné z energetických firem nabízí stát GES Holdingu za to, že se vzdá svého podílu v ZVVZ Milevsko ve prospěch státu. Američtí diplomaté v posledních týdnech vystupňovali svou snahu o zrušení spolupráce České republiky při dostavbě kontroverzní íránské jaderné elektrárny Bušehr. Koncem ledna případ zakázky firmy ZVVZ Milevsko do zmiňované íránské elektrárny projednávala americká ministryně zahraničí Madeleine Alb
rightová s premiérem Milošem Zemanem.Finančně náročné budou všechny varianty
Jednat o ZVVZ bylo také hlavním úkolem jejího náměstka Thomase Pickeringa, který Prahu navštívil minulý týden. Pickering se kromě diplomatů sešel i se šéfem Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Věděl přitom, že jeho manželka Livia Klausová je místopředsedkyní dozorčí rady milevského ZVVZ. O tom, jak a jestli vůbec zabránit podniku ZVVZ Milevsko, aby se podílel na dostavbě jaderné elektrárny v íránském Bušehru, by měla tento týden rozhodnout česká vláda. Kontrakt, při kterém má ZVVZ do Íránu vyvézt klimatizační zařízení v hodnotě přes 30 milionů amerických dolarů, není trnem v oku pouze Spojeným státům.
Protestovaly proti němu i Británie a Izrael. Domnívají se, že pokud se Íráncům podaří Bušehr dostavět, získají možnost vyškolit si v něm odborníky a personál, a ty později využít pro vojenskou část svého jaderného programu. Z politických důvodů odmítly pracovat na dostavbě Bušehru firmy z 19 zemí. Čeští diplomaté se snaží téměř rok kontraktu zabránit. Jediné dosud známé řešení je to, při kterém by stát ZVVZ koupil a jako jeho majitel od zakázky ustoupil. "Existují další dvě řešení. Podrobně jsme propočítali ekonomické dopady všech tří variant. Finančně náročné pro český stát ale budou všechny.
Některé okamžitě, jiné dlouhodobě," říká náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. Vyčíslena je i varianta uskutečnění kontraktu, pokud by se vláda nakonec rozhodla neklást vývozu ZVVZ žádné překážky. Podle Kmoníčka nehrozí při realizaci kontraktu ČR jen mezinárodní ostuda, ale i hospodářské sankce. "Přímo na ZVVZ by USA mohly uvalit tak výrazné sankce, pod kterými je dnes například Agroplast," říká náměstek. Firma by tedy mohla z krátkodobého hlediska profitovat z íránské zakázky. Dlouhodobě
by ji to ale mohlo výrazně poškodit.O embargu nic nevím, říká šéf ZVVZ
Generální ředitel ZVVZ Stanislav Kázecký ale věc vidí jinak. "O takové hrozbě nevím. Embargo OSN tam není a nejsem si jist, jestli Američané chystají vážná protiopatření," tvrdí. Podle Kázeckého by ztráta zakázky pro Bušehr pro ZVVZ znamenala propouštění. "Vláda by nám sice nějak pomohla, ale ekvivalentní náhradu za Bušehr nemá," říká. Pokud vláda odsouhlasí zestátnění ZVVZ, bude muset vybrat podnik, jehož akciemi za podíl v ZVVZ za
platí.Podle informací LN by majitel skupina GES Holding za akcie milevského ZVVZ mohl získat majetkový podíl v jedné z regionálních energetických firem. Samotný GES se ale k věci nechce vůbec vyjadřovat, dokud vláda nerozhodne. Existují dvě energetiky, kde se stát může určitého akciového balíku vzdát. Jednou je Středočeská energetika, kde ovládá stát výraznou majoritu (přes 58 %). V úvahu připadá i Pražská energetika, v níž stát ztratil rozhodující podíl, a vzhledem k vlastnické struktuře už nemá možnost k
ontrolu získat zpět.Zdroj: LN z 14. 2. 2000