Naprostá většina z 6273 českých a moravských měst a obcí během loňského roku výrazně zbohatla. Do obecních pokladen totiž natekly miliony korun za prodej akcií regionálních distribučních firem - energetik a plynáren. Hospodaření obcí tak již druhým rokem skončilo v kladných číslech - rozpočtový přebytek dosáhl 18 miliard korun, desetkrát více než v předchozím roce. Podle předběžných údajů ministerstva financí získaly loni obce na takzvaných kapitálových příjmech takřka čtyřiatřice
t miliard korun. "Z toho na prodeje podílů v energetikách připadá hrubým odhadem asi 26 miliard," odhadl předseda finanční komise Svazu měst a obcí Ivan Černý. "Některé obce ovšem již část získaných prostředků loni utratily," dodal.Finanční injekci, která dosáhla v různých krajích v přepočtu od čtyř do osmi tisíc korun na hlavu, a mnohde celá suma tvoří až třetinu celého obecního rozpočtu, by tak už letos měli lidé výrazně pocítit v místě svého bydliště. "Rekonstrukce komunikací, výstavba nových bytů, zate
plení obytných domů a především opravy zanedbaných sítí," vypočítává nejčastější využití peněz náměstek českobudějovického primátora Zdeněk Čáp. Spoustě radnic, jež se do oprav a zlepšování vzhledu města pustily na dluh už v předchozích letech, tak nyní inkasované peníze vytrhly trn z paty. "Celý výnos z prodeje rozvodných společností ve výši sedmdesát milionů korun chceme použít při splacení obligací," potvrdila například starostka Mariánských Lázní Ellen Volavková.Západočeské město před pěti lety vydalo dvousetmilionovou emisi obligací a za peníze vystavělo infrastrukturu a domov důchodců s penzionem. "Ale i tak si asi budeme muset letos v květnu vzít bankovní úvěr," naznačila starostka Mariánských Lázní, že ani příliv financí za energetiky nebude stačit
na blížící se splacení závazků za obligace. Podobně postupovali Českokrumlovští, když z 50 milionů korun za akcie použili třicet milionů na snížení vysokého úvěrového zatížení a zbytek si uložili do banky. Rovněž pro Ústí nad Labem bylo 180 milionů korun darem z nebes: "Splatili jsme hned úvěr na Mariánský most a také emisi z roku 1994," sdělil mluvčí ústeckého magistrátu Milan Knotek.PRAHA POKRYJE SCHODEK
V jiných rozměrech se pohybuje hospodaření zadlužené Prahy, která nyní vytvořila s německými strategickými společnostmi tři energetické holdingy provozující energetickou, plynárenskou a teplárenskou síť na území města, za což vyinkasuje půl druhé miliardy korun. Zhruba stejně velký - 1,6 miliardy korun - si na letošek při výdajích 22,1 miliar
dy naplánovali pražští radní schodek rozpočtu. Problémy Prahy se výrazně prohloubily už v roce 1997 po vládních úsporných balíčcích, které usekly pravidelnou každoroční jednomiliardovou dotaci ze státního rozpočtu na velké dopravní stavby.Nyní má město dva bankovní úvěry plus vydanou emisi ve výši 200 milionů eur. "Tento týden navíc budeme jednat s Evropskou investiční bankou o úvěru 150 milionů eur na výstavbu další trasy metra. Citelně nám při podobných nákladných stavbách chybí pomoc státu, jež
má letos činit jen tři sta milionů korun. Přitom bychom potřebovali alespoň jednu miliardu ročně," uvádí ekonomický náměstek primátora Jiří Paroubek.KAM INVESTOVAT, KDYŽ SE NEMUSÍ SPLÁCET DLUHY?
Jsou však i města, která mají opačné starosti - získané peníze nejenže nepotřebují ke splácení úvěrů, ale naopak si k nim další částku půjčí a začnou stavět. Například v Horažďovicích se díky milionům z akcií mohou těšit na nový krytý bazén. Kvůli tomuto hitu nejedné volební kampaně si však ještě musí půjčit.
"Jedenadvacet milionů korun z akcií stačit nebude, takže si navíc vezmeme bankovní úvěr," uvedla vedoucí finančního odboru Městského úřadu v Horažďovicích Ivana Dušková s tím, že kryté koupaliště bude stát asi 85 milionů. Daniel Munich z institutu Cerge však spíše obcím doporučuje investovat do oblastí, které mohou mít dlouhodobý přínos. "Jde například o průmyslové zóny," tvrdí Munich.Tak postupovalo například Brno, které největší sumu z dvoumiliardového výtěžku z prodeje akcií vloží do přípravy průmyslové zóny Černovická terasa. Stejnou cestou se vydal i jihomoravský Mikulov. "Nakoupili jsme pozemky pro rakouskou firmu, která u nás chce vyrábět kabelové svazky pro automobilový průmysl.
Každopádně nebudeme penězi z akcií záplatovat díry v rozpočtu jako některé jiné obce," tvrdí rezolutně mikulovský starosta Vojtěch Příbramský. Konzervativně postupovali při utrácení 683 milionů radní v Plzni - část spolklo splácení závazků za obligace, zbylých čtyři sta milionů korun si uložili na bankovní účet. "Jde o finanč
ní rezervu úročenou šesti až osmi procenty. Plánujeme pro ni v příštím roce jednorázovou investiční akci - přemostění nádraží," prozradila finanční specialistka plzeňského magistrátu Taťána Vítová.OBCE VYUŽILY MOŽNOSTI - OBCHOD MÁ VŠAK HÁČEK
Co vlastně vedlo obce ke spuštění laviny prodejů jejich čtyřiatřicetiprocentních podílů v osmi regionálních energetikách a plynárnách? "Zkrátka jsme zjistili, že tato přímá majetková účast pro nás jednak nemá žádný finanční přínos, jednak podíl nestačí k ovlivňován
í chodu firem," odpovídá předseda Elektrárenského a plynárenského sdružení obcí jižních Čech Tomáš Jirsa. Přes prvotní obvinění, že obce rozpoutaly divokou privatizaci, se s tím stát postupně smiřuje. "Zahraniční firmy nabídly obcím dvojaž trojnásobky aktuálních kursů akcií. Navíc zastupitelé jsou stále pod velkým tlakem veřejnosti, protože někde chybí kanalizace, jinde nefunguje nemocnice a peníze chybějí.Za těchto podmínek byl prodej akcií racionální obchod," zastává se obcí Prokop. Výnosný obchod má však háček - obce prodávaly jen hlasovací práva ke svým akciím, neboť tyto podíly jsou neobchodovatelné. Pokud nedojde k faktickému převodu papírů na nové majitele, musí obce v příštích letech inkasované peníze zahraničním investorům vrátit. "Toto nebezpečí n
ehrozí, vždyť už se nám v některých regionech podařilo uvolnit obchodovatelnost," ubezpečuje šéf finanční komise Svazu měst a obcí Ivan Černý. "Pro obchodovatelnost zástupce státu hlasuje na valné hromadě, jakmile získá stát majoritu ve společnosti."PŘÍJMY Z PRODEJE JSOU JEN VÝJIMEČNÝM ZDROJEM
Loni inkasovaná částka 34 miliard korun z prodeje majetku je ve srovnání se všemi předchozími lety naprosto výjimečná. V roce 1998 dosáhly tímto způsobem obce jen třinácti miliard korun, před pěti lety to bylo dokonce pouhých pět miliard. "V této výši jde jednoznačně o neopakovatelný příjem, který výrazně pomohl vylepšit hospodaření obcí," uvedl ředitel odboru financování územních rozpočtů na ministerstvu financí Rudolf Prokop.
Jak se tedy vzhledem k výjimečnosti příjmů z privatizace dívat na fakt, že obce byly v loňském roce jedinými veřejnými institucemi, které zakončily hospodaření přebytkem? "Záleží na tom, zda považujete za správné započítávat tento jednorázový příjem do bilance. Je to stejné, jako když státní
rozpočet vylepšíme příjmy z privatizace," tvrdí Daniel Munich z ekonomického institutu Cerge.BUDOUCNOST OBECNÍCH ROZPOČTŮ JE NEJASNÁ
V souvislosti se vznikem krajů připravuje Mertlíkův úřad nová pravidla přerozdělování daní. "Vše je zatím v jednání, zákon čeká dlouhá pouť parlamentem," nechce předjímat Prokop z ministerstva financí. Podle vládního návrhu by se celková suma vybraných daní přerozdělovala dle počtu obyvatel. Větší města by tak proti nynějšímu systému získala méně, menší chudší obce by za
se o něco zbohatly."Zastupitelstva sice dostanou například pravomoc určovat sazby obecních daní na rozšířený okruh činností, ale výtěžek z těchto daní bude stále představovat jen několik procent z celkových příjmů," poukazuje ekonomka poradenské firmy Urban Research Věra Kameníčková na chybějící motivaci. S tím souhlasí i náměstek českobudějovického primátora Zdeněk Čáp: "Třeba jen ztrátou nynějšího stoprocentního příjmu daně ze zisku živnostníků přijdeme o motivaci vytvářet podnikatelům co nejlepší podmín
ky." Předseda poslaneckého výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Miroslav Beneš z ODS nazývá vládní návrh Jánošíkovským modelem."My jej určitě nepodpoříme a požadujeme alespoň částečné zachování motivačních prvků. Jinak by města kvůli tomu musela měnit územní plány," říká Beneš. Podle Ondřeje Schneidera z Patria Finance by bylo ideální dát do rukou místní samosprávy větší pravomoci. "Radnice by se v místním referendu zeptala obyvatel třeba: Chcete novou školu? Pak zvedněme na dva roky daně o jedno procento," popsal představu Schneider. Podobný systém funguje ve Spojených státech.
Zdroj: MF z 14. 2. 2000