Spoluodpovědnost při úrazu: Nedovolte nepřiměřené krácení odškodnění

Každý den nastanou na silnicích, pracovištích a jiných místech úrazy, které poškozenému způsobí újmu na zdraví. Odpovědný subjekt, ať se již jedná o pojišťovnu, zaměstnavatele, či jiného škůdce poměrně často neuzná svou odpovědnost a nastupuje proces vymáhání odškodnění újmy na zdraví. V některých případech se avšak na příčině úrazu podílí i poškozený, kdy takovou skutečnost využije škůdce k odmítnutí poskytnutí odškodnění nebo jeho podstatnému krácení. Nikoliv ve všech případech je tento přístup oprávněný.

Manipulace s těžkým břemenem

Okresní soud v Příbrami projednával spor o náhradu škody na zdraví, kdy poškozený poskytoval zámečnické práce v provozovně žalované společnosti. Poškozený utrpěl úraz při manipulaci s těžkým břemenem o hmotnosti až 600 kg, když pomáhal jinému pracovníkovi společnosti. Těžké břemeno poškozenému při této manipulaci spadlo na nohy a způsobilo újmu na zdraví. Manipulace s těžkým břemenem byla prováděna bez přítomnosti proškolené osoby, přičemž poškozený vykonával tuto činnost, aniž by byla jeho pracovní náplní a taktéž stál v dráze dopadu těžkého břemene. Poškozený byl proškolen pro bezpečnost práce na pracovišti. Okresní soud v Příbrami po provedeném dokazování dospěl k závěru, že odpovědnost za způsobenou újmu na zdraví je u žalované společnosti v rozsahu 70 %. Poškozený je v rámci svého jednání tedy nositelem 30 % spoluodpovědnosti. Poškozený a žalovaná společnost nesouhlasili s poměrem spoluodpovědnosti a podali odvolání ke Krajskému soudu v Praze.

Odvolací soud souhlasí s výší spoluodpovědnosti

Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Příbrami a ztotožnil se s poměrem spoluodpovědnosti za způsobenou újmu na zdraví. Krajský soud v Praze poukazoval zejména na skutečnost, že poškozený se aktivně podílel na manipulaci s těžkým břemenem, dále poškozený neměl tuto činnost provádět a rovněž k této činnosti neobdržel jakýkoliv pokyn od žalované společnosti. Jednání poškozeného bylo tedy jednou z příčin vzniku újmy na zdraví. Výši spoluodpovědnosti poškozeného ve výši 30 % tedy odvolací soud uznal za spravedlivou. Žalovaná společnost považovala svou odpovědnost za příliš vysokou a podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dovolání k Nejvyššímu soudu bylo zamítnuto

Nejvyšší soud dovolání zamítnul a považoval rozhodnutí odvolacího soudu, včetně výše stanovené spoluodpovědnosti pro poškozeného za správné. K určení výše spoluodpovědnosti Nejvyšší soud uvedl: „Rozsah, v jakém poškozený sám přispěl ke vzniku škodlivého následku, v porovnání s příčinami na straně odpovědného subjektu závisí na zvážení všech zjištěných konkrétních příčin, jež se na konečném výsledku podílely. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a okolnostmi na jeho straně a na straně škůdce a porovnává se, jak která skutečnost přispěla ke způsobení škody a ovlivnila její rozsah.“

Otázku spoluodpovědnosti v rámci mimosoudního a soudního procesu odškodnění újmy na zdraví je vždy nutné posuzovat ve vztahu ke konkrétnímu případu při porovnání všech okolností vzniku škody. Nevzdávejte se tedy svých práv na odškodnění, ačkoliv jste nositelem spoluodpovědnosti.

Poznámka: Kompletní znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu naleznete pod sp. zn.: 25 Cdo 3272/2008 na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněným jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu.