Přivýdělek a daně v roce 2015

Hlavní výhodnou pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je, že nemusí být pro placení sociálního a zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ jako je tomu u hlavní činnosti. Při nižším hrubém zisku se jedná o značnou finanční výhodu.

• U vedlejší samostatné výdělečné činnosti se platí sociální pojištění i zdravotní pojištění dle skutečně dosaženého zisku.
• Do zákonného limitu se dokonce sociální pojištění u vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí.

O vedlejší výdělečnou činnost se jedná i v případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při studiu, během pobírání starobního důchodu a invalidního důchodu nebo během rodičovské dovolené. Počet občanů vykonávajících vedlejší výdělečnou činnost v posledních letech stoupal.

Na co si dát pozor?

Aby se na samostatnou výdělečnou činnost vztahovaly výhody vedlejší výdělečné činnosti, tak je nutné řádně splnit oznamovací povinnost u místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny. V registru obou institucí je nutné být správně veden na vedlejší činnost, tj. po celou dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti musí trvat zaměstnanecký poměr. Zaměstnání je hlavní činností. Vhodné je vše osobně na uvedených institucích vyřídit, aby nedošlo k nepřesnosti a vše bylo v registru daných institucí v pořádku. Při hlavní činnosti se musí platit měsíční zálohy, u vedlejší nikoliv.

Limit pro rok 2015 se zvyšuje

Do hrubého zisku za celý rok 2015 z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění nebude platit až do částky 63 865 Kč. Jedná se o hrubý zisk, tedy příjem - výdaj. Za celý rok 2014 je limitem částka 62 261 Kč. Při výkonu samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Při vedlejší výdělečné činnosti se v praxi velmi často stanovují výdaje paušálem. Když je daňový základ ze závislé činnosti (zaměstnání) vyšší než daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti, což je u vedlejší činnosti splněno, tak je možné využít výhod paušálu a přitom se neztrácí možnost uplatnit v daňovém přiznání daňovou slevu na manželku s vlastními ročními příjmy do 68 tisíc Kč nebo daňové zvýhodnění na děti. OSVČ na hlavní činnost stanovující výdaje paušálem nemají nárok na daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. V přiložené tabulce máme uvedeny dva nejčastější výdajové paušály u vedlejší činnosti, tedy 60% (ostatní živnosti) a 40% (neživnosti) a výši ročního příjmu za celý rok 2015, do kterého se nebude platit u vedlejší činnosti sociální pojištění.

Praktický příklad - porovnání hlavní a vedlejší činnosti v roce 2015

a) OSVČ pan Zelený na hlavní činnost bude mít za rok 2015 hrubý příjem 159 660 Kč. Výdaje má téměř nulové, proto uplatní výdaje 60% výdajovým paušálem pro ostatní živnost. Kolik zaplatí na povinných daních pan Zelený, pro kterého je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů?

vlastní výpočet autora

Pan Zelený bude platit sociální i zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Skutečný vyměřovací základ pana Zeleného je nižší než minimální vyměřovací základ.

b) Zaměstnanec pan Černý si přivydělával po celý rok 2015 samostatnou výdělečnou činností. Zaměstnání bylo hlavní činností. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti má pan Černý během celého roku příjem 159 660 Kč a výdaje uplatní 60% výdajovým paušálem. Pro zjednodušení počítáme, že základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč je již v plné výši uplatněna při výpočtu čisté mzdy. U pana Černého si spočítáme tedy pouze efektivní zdanění z přivýdělku, tedy ze samostatné výdělečné činnosti.

vlastní výpočet autora

Jak jsme si ukázali na praktickém příkladu, tak zdanění u vedlejší činnosti může být při stejném hrubém zisku mnohem nižší než u hlavní činnosti.