Každý šestý Evropan je "chudý"

Všechny členské země Evropské unie jsou ekonomicky vyspělé země, kde hraje sociální politika výraznou roli. "Chudí" Evropané tedy netrpí hlady, přesto se cítí vyřazeni ze společnosti. Za chudého se v EU považuje jednotlivec, jehož čisté příjmy nedosahují 60 % mediánu mezd. Medián mzdy je střední hodnota mezd. Medián mezd vypočítáme, když všechny mzdy seřadíme od nejvyšší po nejnižší, medián mzdy leží uprostřed. Někdy se medián mzdy nazývá skutečnou průměrnou mzdou. Pro jednotlivce je hranice chudoby v Česku cca 9 700 Kč. Pro vícečetné rodiny se hranice chudoby nenásobí počtem členů, neboť se šetří náklady na bydlení a za chod domácnosti.

Hranice "chudoby" u vícečetné domácnosti

Při výpočtu hranice chudoby čtyřčlenné domácnosti se nenásobí částka 9 700 Kč čtyřmi, ale postupuje se ve všech členských zemích EU následovně: první osoba se započítává ze 100 %, každá další osoba starší 14 let z 50 % a každé dítě do 14 let z 30 %. Např. u čtyřčlenné rodiny (otec, matka a dvě děti do 14 let) je hranice chudoby cca 20 370 Kč (9 700 Kč + (50 % z 9 700 Kč) + 2 x (30 % z 9 700 Kč).

Finanční hranice "chudoby" je v každé členské zemi jiná, neboť se odvíjí od čistého mediánu mzdy. V zemích s nejvyššími příjmy v EU (např. Lucembursko, Dánsko, Německo a Velká Británie) je tedy hranice chudoby vyšší než ve východoevropských zemích.

Například v Německu je hranice "chudoby" pro jednotlivce 979 euro. Pro čtyřčlennou domácnosti (otec, matka a dvě děti do 14 let) je hranice "chudoby" měsíční příjem 2 056 euro (979 euro + (50 % z 979 euro) + 2 x (30 % z 979 euro).

Propracovaná sociální politika snižuje "chudobu"

Do čistého příjmu se počítají všechny příjmy. Tedy nejenom čistá mzda ze zaměstnání obdržená na bankovní účet, ale rovněž přídavky na děti, podpora v nezaměstnanosti, penze, nemocenské dávky a sociální dávky. Právě sociální dávky (např. příspěvek na bydlení) výrazně snižují počet chudých občanů. A to ve všech členských zemích Evropské unie. Významné je rovněž i nastavení minimální mzdy. Aby občané pracující za minimální mzdu měli příjem vyšší než je hranice chudoby. Zaměstnanci pracující za minimální mzdu a jejich rodiny by na tom měli být finančně lépe než činí hranice "chudoby". Legislativním cílem by mělo být pracujícím zajistit příjem nad hranicí "chudoby".

Kdo je nejvíce ohrožen "chudobou"?

V členských zemích Evropské unie jsou nejvíce postiženy "chudobou" domácnosti, kde ani jeden z partnerů dlouhodobě nepracuje a již se vyčerpala doba pobírání podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti se pobírá pouze po omezenou dobu. Po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti jsou již občané v evidenci na úřadu práce odkázáni na sociální dávky. Ohroženi chudobu jsou rovněž osaměle žijící penzisté s nízkým státním důchodem, kteří nepobírají pozůstalostní důchod po zemřelém manželovi (manželce).

V některých zemích EU je "chudý" každý pátý

V přiložené tabulce máme uveden počet "chudých" občanů v jednotlivých členských zemích EU v roce 2013.

Nejvíce občanů žije "v chudobě" v Řecku (23,1 %), Rumunsku (22,4 %), Bulharsku (21,0 %), Litvě (20,6 %) a Španělsku (20,4 %).

Nejméně občanů žije "v chudobě" v Česku (8,6 %), Nizozemí (10,4 %), Finsku (11,8 %), Dánsku (12,3 %), a Slovensku (12,8 %).