Sedm rozdílů při platbě sociálního a zdravotního pojištění

26.11.2014 | , Finance.cz
POJIŠTĚNÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

U platby sociálního pojištění a zdravotního pojištění nalezneme několik společných znaků. V některých aspektech se však značně liší. Kdy je potřeba platit zdravotní pojištění a sociální nikoliv? Podívejte se na vybraných sedm rozdílů.

Zaměstnanci nebo živnostníci se placení sociálního a zdravotního pojištění nevyhnou. Pro placení obou povinných pojištění však existuje různá legislativní úprava. Co je dobré vědět o odlišnostech sociálního a zdravotního pojištění?

1) ČSSZ je jedna, zdravotních pojišťoven sedm

Pro platbu zdravotního pojištění si můžeme vybrat jednu ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu. Těmito pojišťovnami jsou:

  • Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
  • Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
  • Revírní bratrská pokladna
  • Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky
  • Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
  • Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA
  • Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

Před pár lety bylo zdravotních pojišťoven více, postupně se však slučovaly. Zdravotní pojišťovnu je možné změnit jedenkrát během roku. Vždy od 1. ledna, přičemž je nutné se přihlásit k nové pojišťovně do konce června. Kdo chtěl od 1. ledna 2015 změnit zdravotní pojišťovnu, ten musel se přihlásit k nové zdravotní pojišťovně do konce června 1014. Správu a výběr sociálního pojištění má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), žádná jiná instituce. Občané komunikují a řeší své záležitosti ohledně důchodů nebo nemocenských dávek s místně příslušnou Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ).

2) Sociální pojištění je vyšší

Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanci 6,5 % z hrubé mzdy, dalších 25 % odvádí jejich zaměstnavatel. OSVČ odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu (nepočítáme s účasti v II. pilíři). Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanci 4,5 % z hrubé mzdy, dalších 9 % odvádí jejich zaměstnavatel. OSVČ odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pro placení sociálního i zdravotního pojištění je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být sociální i zdravotní pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu.

3) Minimální částky pojistného se liší

OSVČ musí vždy zaplatit sociální pojištění a zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění i zdravotního pojištění se liší. Minimální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění činí pro OSVČ za rok 2014 částku 77 832 Kč a minimální vyměřovací základ pro placení zdravotního pojištění činí pro rok 2014 částku 155 652 Kč. Minimálně musí OSVČ zaplatit za rok 2014 na sociálním pojištění 22 727 Kč (29,2 % z 77 832 Kč) a na zdravotním pojištění 21 014 Kč (13,5 % z 155 652 Kč). Pro rok 2015 se zvyšuje minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění na 79 836 Kč a u zdravotního pojištění na 159 666 Kč.

4) Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu

V roce 2014 i pro rok 2015 se odvádí zdravotní pojištění z celého příjmu podléhajícího platbě zdravotního pojištění. U sociálního pojištění tomu tak není. Sociální pojištění se platí do maximálního vyměřovacího základu. Zaměstnanec, zaměstnavatel i OSVČ může za celý rok 2014 zaplatit sociální pojištění maximálně z částky 1 246 216 Kč. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2015 se zvyšuje maximální vyměřovací základ na 1 277 328 Kč.

5) Sociální pojištění nemusí být placeno, zdravotní pojištění ano

Kdo nemá příjem podléhají platbě sociálního pojištění a nesplňuje podmínku pro zápočet náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, pobírání invalidního důchodu třetího stupně), ten nemusí sociální pojištění platit. Toto období však není zohledněno následně pro důchodové účely. Nemusí být následně při odchodu do důchodu splněna potřebná doba pojištění a státní důchod nebude přiznán. Nebo bude státní důchod díky tomuto nezohledněnému období nižší. Zdravotní pojištění však placeno být musí. Kdo není zaměstnanec, OSVČ nebo státním pojištěncem (např. žena na rodičovské dovolené, důchodce, student, občan v evidenci na úřadu práce), ten je v registru zdravotní pojišťovny veden jako OBZP a má povinnost platit měsíčně v letošním roce 1 148 Kč (13,5 % z 8 500 Kč) na zdravotním pojištění. V roce 2015 to bude částka 1 242 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč).

6) U sociálního pojištění se dohody sčítají

Z dohody o provedení práce se sociální pojištění a zdravotní pojištění neplatí při měsíční odměně 10 000 Kč a méně. U dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění a zdravotní pojištění neplatí do měsíční odměny 2 500 Kč. Pro účely placení sociálního pojištění se však sčítají dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti pro jednoho zaměstnavatele. U zdravotního pojištění nikoliv. Při práci pro jednoho zaměstnavatele na základě dvou dohod o provedení práce se tak sociální pojištění může platit a zdravotní pojištění nikoliv. U sociálního pojištění se posuzuje celková částka z obou dohod, u zdravotního pojištění se posuzuje každá dohoda o provedení práce samostatně.

7) Sociální pojištění z vedlejší činnosti se do limitu neplatí

Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností neplatí sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti až do hrubého zisku za celý letošní rok 62 261 Kč (za celý rok 2015 to bude částka 63 865 Kč). Zdravotní pojištění se platí z celého hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ