Nový parlament, který vzejde ze zítřejších íránských voleb, se musí neodkladně věnovat řešení nazrálých hospodářských problémů, konstatují místní politikové i analytici. Neutěšenou hospodářskou situaci v Íránu má na svědomí špatná politika porevolučních vlád, nikoli donedávna velice nízká cena ropy. Země potřebuje zásadní změny, které může uskutečnit silná většinová vláda, soudí dlouholetý poslanec Mohammad Džavád Láridžá
ní. Vzniknout by měla po zítřejších volbách do teheránského parlamentu (Madžlisu), šestých od islámské revoluce, která v roce 1979 svrhla šáhův režim.Profesor národohospodářství Raís-Dana se podle německého listu Handelsblatt domnívá, že rychlá náprava starých problémů, jak v ni věří samotní Íránci, není reálná. Program prezidenta Sajjada Mohammada Chátamího (v úřadu tři roky) na léta 2000 - 2004 naráží zejména ve vládnoucích duchovních kruzích na tvrdý odpor, neboť se snaží prosadit tržní principy a priv
atizaci. Láridžání ho přesto považuje za nedostatečný a domnívá se, že se musí od základu přepracovat. Rychlou změnu k lepšímu zjevně nepřinese ani nynější nebývalý růst cen ropy, který Íránu vynese v právě končícím finančním roce k původně plánovaným 12 miliardám další tři miliardy dolarů. Neplánovaný výnos se totiž vloží do speciálního fondu pro stabilizaci riálu, na devizy však čeká i domácí průmysl.Teherán se zatím marně snaží vyřešit problémy veřejných financí (viz graf). Současný vysoký schodek chce vláda ještě o třetinu zvýšit, neboť nemá jiné zdroje na třetinový vzestup vojenských a více než padesátiprocentní růst policejních a bezpečnostních výdajů. Státní firmy a banky, podle Handelsblattu do značné míry těžce ztrátové, čerpají až 60 procent roz
počtových výdajů.Zahraniční investoři, kteří by mohli přispět k hospodářské obnově, do Íránu příliš nepospíchají. Do více než šedesátimiliónové země vložili předloni jen 350 miliónů dolarů a loňský příliv, zejména v důsledku amerického nátlaku na případné zájemce o podnikání v Íránu, nebyl výrazně lepší.
V minulosti na nepřízeň Západu vůči islámskému režimu doplatil mj. německý koncern Siemens, který začal před čtvrtstoletím stavět jadernou elektrárnu v Bušehru. Po revoluci rozestavěné dva bloky opustil a v roce 1992 definitivně íránské aktivity ukončil, neboť neměl souhlas bonnské vlády. Hodnota kontraktu činila 10 miliard marek, informoval HN mluvčí výrob
ní divize KWU Wolfgang Breyer. Slibně se začíná rozvíjet turistika. Do Persepole a za dalšími starověkými památkami přijel loni více než milión zahraničních návštěvníků. Na výraznější hospodářské přínosy si však Teherán ještě několik let počká.Zdroj: HN z 17. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
