EU: Porovnání mezd a důchodů

Výpočet důchodu je složitý, neboť ho ovlivňuje celý produktivní život. Výpočtová formule je v jednotlivých členských zemích EU odlišná. Pro žádnou členskou zemi neplatí nějaký jednoduchý výpočet, že všichni důchodci mají měsíční penzi například ve výši 40 % příjmu od posledního zaměstnavatele. Situace je individuální a při výpočtu důchodu dochází k redukci.

Proč je zastoupen princip solidarity při výpočtu důchodu?

Zpravidla v členských zemích EU platí, že občané s nižšími příjmy mají relativně vyšší měsíční penzi (v porovnání s předchozím příjmem) než lidé s vyššími příjmy. Důvodem je skutečnost, aby odchod do důchodu neznamenal pro zaměstnance s nízkou hrubou mzdou "chudobu". Výpočet státní penze není tedy založen pouze na principu zásluhovosti, ale rovněž na principu solidarity. V každé zemi samozřejmě jiným způsobem a v jiném rozsahu.

Medián mzdy versus medián důchodu

Abychom mohli porovnat propad životní úrovně při odchodu do důchodu v členských zemích Evropské unie, tak v přiložené tabulce porovnáváme medián důchodu penzistů ve věku 65 let až 74 let s mediánem hrubé mzdy zaměstnanců ve věkové skupině 50 let až 59 let. Tato data jsou převzata z publikace "Statistische Jahrbuch 2014 (Das Statistische Bundesamt). V Česku činí náhradový poměr 55 %. Tato hodnota odpovídá cca mediánu důchodu ve výši 11 000 Kč a mediánu mzdy 20 000 Kč v daných věkových skupinách. Náhradový poměr v Česku je 12. nejvyšší z členských zemí EU.

Finanční rozdíly mezi důchody jsou nižší než u mezd

Medián mzdy (neboli střední hodnota) je nižší než průměrná mzda, neboť průměrná mzda je nadhodnocena mzdami zaměstnanců s nejvyšším ohodnocením. Nejrychleji rostou právě mzdy desetině zaměstnanců s nejvyšší hrubou mzdou. Příjmové nůžky se tedy v Česku, stejně jako ostatních členských zemí EU, rok od roku nepatrně rozevírají. Medián mzdy mnohem lépe odpovídá představě o běžné mzdě. Vlivem redukce při výpočtu důchodu je rozdíl mezi mediánem důchodu a průměrným důchodem malý.

Nejvyšší životní úroveň mají penzisté v Lucembursku

V přiložené tabulce se porovnává hrubý medián mzdy a hrubý důchod. Daňové podmínky se v jednotlivých zemích liší a závisí na konkrétní životní situaci každého občana. Jak vysoké daňové slevy nebo nezdanitelné položky uplatňuje. Dále se v evropských zemích liší daňová legislativa ohledně státních důchodů. Při porovnání hrubého mediánu důchodu a mediánu hrubé mzdy zjistíme, že nejvyšší náhradový poměr při odchodu do důchodu mají Lucemburčané (79 %), Rumuni (67 %), Francouzi (65 %), Italové, Rakušané, Poláci, Portugalci, Španělé a Maďaři (58 %). Nejnižší náhradový poměr mají Chorvati (36 %), Kypřané (39 %), Dánové a Bulhaři (42 %) a Irové (43 %).

Důchodové nároky stoupají

V členských zemích EU stoupá střední délka života 65letých občanů a klesá porodnost. Penzisté pobírají tedy důchod déle než v minulosti a současně stoupá počet penzistů vůči občanům v produktivním věku. Demografické změny jsou hlavním důvodem, proč ve vyspělých zemích světa dochází k legislativním změnám v oblasti státních důchodů a posiluje se vlastní zodpovědnost občanů za jejich životní úroveň v důchodu. V řadě zemí EU již nyní dosahuje podíl penzistů okolo 30 % ze všech obyvatel. Například v Litvě (32 %), v Estonsku Slovinsku (31 %), Lotyšsku (30 %), Belgii (30 %), Německu a Lucembursku (29 %).

Náhradový poměr u penzí v zemích EU (v %)

Pramen: Destatis (Das Statistische Bundesamt) - Statistische Jahrbuch 2014,Kapitel Internationales