Když začaly v loňském roce problémy družstevních záložen, nebylo to žádným velkým překvapením. Vědělo se dávno předem, že některé kampeličky se potýkají s problémem likvidity a nebudou moci dostát svým závazků, natož dále vyplácet vysoké úroky. Bylo jen o
tázkou času, kdy se provalí ztráty z příliš rizikových obchodů a podnikání.Během několika měsíců byla pozastavena činnost nebo uvalena nucená správa na patnáct družstevních záložen, a tento počet pravdě podobně není konečný. V souvislosti s tím se objevily názory, že jde o plánovaný zásah proti celému spořitelnímu družstevnictví. Za jeho iniciátory byly označeny ministerstvo financí a některé bankovní kruhy, které považují družstevní záložny za konkurenci bankovního sektoru.
Je pravda, že družstevní záložny začaly masově vznikat právě v době, kdy se velké komerční banky ještě příliš nevěnovaly úvěrování drobné klientely. Navíc se na veřejnosti dostaly informace o problémech některých bank. Česká spořitelna a Komerční banka začaly šetřit, omezovat pobočkovou
síť, a tím i dostupnost svých služeb především pro starší a mimoměstské obyvatelstvo. To nesporně přispělo k rozvoji družstevních záložen. Na konci roku 1997 jich bylo 69 a vklady v nich mírně přesahovaly 1,4 miliardy korun. V následujících dvou letech došlo k velké kvantitativní expanzi, ale také ke kvantitativní expanzi, ale také ke kvalitativnímu zlomu.Sama Česká asociace záložen (ČAZ) byla mohutnou expanzí znepokojena. Členové jejího vedení si uvědomovali nedokonalost zákona o spořitelních a úvěrních družstvech z roku 1995. Zhruba před dvěma roky proto začali pracovat na novém zákonu, který měl sladit českou legislativu se zákony Evropské unie a přinést rozsáhlé systémové změny v celém sektoru. Kromě toho se pokusili o některá samoregulační opatření,
mezi nimiž bylo například i doporučení záložnám snížit slibované úroky z vkladů na bezpečnější úroveň. Podle předsedy ČAZ Richarda Mandelíka ministerstvo financí těmto aktivitám nevěnovalo pozornost. Na podzim 1999, kdy problémy kampeliček začaly znepokojovat, veřejnost, vláda spěšně připravila novelu zákona, která Sněmovnou prošla neuvěřitelně krátké době.Novela nepřináší zá
sadní systémové změny, pouze větší regulaci a dozor. Pokud bude zákon schválen Senátem, hlavní roli hlídače kampeliček bude hrát Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále ÚDDZ). Ten byl dosud považován za celkem bezzubého sběrače informací o hospodaření. Pokud se mu je podařilo vůbec získat, měly v řadě případů jen velmi malou vypovídací hodnotu. Bylo například těžké zhodnotit odbornost nakládání s finančními prostředky, bezpečnost investičních aktivit nebo kvalitu úvěrového portfolia. Už vůbec nebylo možné získat informace o činnosti dceřiných společností, které nepodléhaly dohledu.Vzhledem ke svému personálnímu a technickému vybavení nebyl úřad schopen v období expanze družstevních záložen dozor zvláda
t. Otázka je, zda se to v budoucnu změní, když jeho rozpočet je stále značně omezen.Zdroj: Profit 8/2000