Zaměstnanci platí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy. Dalších 25 % na sociálním pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. OSVČ odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se platí povinné sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Sociální pojištění se na rozdíl od zdravotního pojištění platí pouze do stropu (maximálního vyměřovacího základu). Kdo bude platit více na sociálním pojištění v roce 2015?
1) Zaměstnanec s nadstandardními příjmy
V Česku je pro platbu sociálního pojištění stanoven strop (maximální vyměřovací základ). Když zaměstnanec v průběhu roku dosáhne stanovené hranice, tak se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy sociálního pojištění. Naposledy se zaplatí sociální pojištění za měsíc, ve kterém bylo této hranice dosaženo. Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu od roku 2015 zaplatí zaměstnanci s nadstandardními příjmy více na sociálním pojištění za rok 2015. Maximální vyměřovací základ za rok 2014 byl 1 245 216 Kč. Za rok 2015 potom 1 277 328 Kč. Do stropu platí sociální pojištění i zaměstnavatel za svého zaměstnance.
Praktický příklad
Zaměstnanec pan Zelený má roční hrubou mzdu 1,5 mil. Kč (v roce 2014 i v roce 2015).
- Za rok 2014 je zaměstnanci Zelenému zraženo jeho zaměstnavatelem na sociálním pojištění 80 940 Kč (1 245 216 Kč x 6,5 %)
- Za rok 2015 zaplatí zaměstnanec pan Zelený na sociálním pojištění ze své hrubé mzdy 83 027 Kč (1 277 328 Kč x 6,5 %).
2) OSVČ s nadstandardními příjmy
OSVČ zaplatí za celý rok sociální pojištění maximálně ze stropu. Z důvodu zvýšení stropu se tedy prodraží sociální pojištění i osobám samostatně výdělečně činným s nadstandardním ziskem.
Praktický příklad
OSVČ pan Černý dosáhne za rok 2014 i za rok 2015 zisku 3 mil. Kč. Skutečný vyměřovací základ 1,5 mil. Kč (3 mil. Kč x 50 %) je vyšší než maximální vyměřovací základ, proto se bude sociální pojištění za oba roky počítat z maximálního vyměřovacího základu.
- Za rok 2014 zaplatí OSVČ pan Černý na sociálním pojištění 363 604 Kč (1 245 216 Kč x 29,2 %).
- Za rok 2015 zaplatí OSVČ pan Černý na sociálním pojištění 372 980 Kč (1 277 328 Kč x 29,2 %).
3) OSVČ, které zahájí samostatnou výdělečnou činnost
Všechny OSVČ na hlavní činnost musí platit povinně měsíční zálohu na sociálním pojištění. Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku v minulém období. Vždy musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. Minimální měsíční zálohu platí i OSVČ, které zahájí v daném roce samostatnou výdělečnou činnost. Minimální měsíční záloha pro OSVČ se meziročně zvýšila. V roce 2014 činila minimální měsíční záloha 1 894 Kč, v roce 2015 činí 1 943 Kč. Měsíční zálohu je nutné zaplatit do 20. dne následujícího měsíce.
4) OSVČ s nízkým ziskem
Minimální měsíční zálohu platí i OSVČ s nízkým ziskem, jejichž skutečný vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální pojistné se vždy platí do podání "Přehledu o příjmech a výdajích" za daný rok. To je rozdíl oproti zdravotnímu pojištění, kde se minimální měsíční záloha mění již od ledna nového roku. Od měsíce podání "Přehledu za rok 2014" bude činit minimální záloha pro OSVČ s nízkým ziskem 1 943 Kč. Minimální měsíční zálohu od podání přehledu za rok 2014 (zpravidla v březnu 2015) budou platit všechny OSVČ na hlavní činnost, které budou mít měsíční vyměřovací základ pro měsíce od podání "Přehledu" ve výši 6 653 Kč.
5) Občané účastni na dobrovolném důchodovém pojištění
Občané, kteří nemají příjmy podléhající sociálnímu pojištění a současně za dané období nesplňují podmínku pro hodnocení daného období jako náhradní doby pojištění, nemají dané měsíce nebo roky zhodnoceny do doby pojištění pro důchodové účely. V budoucnu mohou mít problém se získáním potřebné doby pojištění pro přiznání důchodu. Nebo bodu mít nižší státní důchod. Řešením může být účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Přihlášku k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění je potřeba podat na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) včas, neboť zpětná účast je zákonem omezena. Mezi náhradní dobu pojištění se počítá např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek. Na dobrovolném důchodovém pojištění je možné platit libovolnou částku. Vždy však musí být placena minimální částka. V praxi většina občanů využívajících institut dobrovolného důchodového pojištění platí minimální částku. Právě minimální částka dobrovolného důchodového pojištění placené v roce 2015 se zvyšuje. V roce 2014 to bylo 1 817 Kč měsíčně (28 % z 6 486 Kč). V roce 2015 potom 1 863 Kč (28 % z 6 653 Kč).