Nezaměstnanost v Nizozemsku poprvé do prosince 1997 zaznamenala mírný vzestup. Uvedl to včera Centrální statistický úřad Nizozemska s tím, že počet osob bez práce se během posledních tří měsíců zvýšil ze 191 tisíc na 201 tisíc. Analytici se ale v reakcích na zveřejněné údaje shodují v tom, že jde o pouhé zaskřípání v dlouhodobém trendu. "Vycházejíce z dlouhodobého vývoje a při pohledu na ekonomický vývoj země jde pouze o dočasné zvýšení v celkovém postupu snižová
ní nezaměstnanosti," potvrdil včera pro agenturu Reuters ekonom Henk Brouwer z nizozemské banky Nationale Investeringsbank. Meziročně se totiž počet nezaměstnaných snížil o 64 tisíc osob, tedy v průměru o pět tisíc měsíčně.Optimismus na trhu práce, patřící mezi velmi liberalizované a flexibilní a kde podíl zaměstnanců na částečný pracovní úvazek je jedním z nejvyšších v Evropě, umocňuje výrazný růst hrubého domácího produktu (HDP). V předchozích letech 1997 a 1998 se HDP, nehledě na negativní vliv asijské
krize, vyhoupnul na 3,8 a 3,7 procenta. Uplynulý rok je z tohoto pohledu se svým tříprocentním hospodářským růstem tudíž poněkud slabší. Na rok 2000 však experti ze statistického úřadu počítají již s 3,25procentním zvýšením HDP. Podobný odhad vyslovil i MMF.V každém případě tato čísla zřetelně ukazují, že nizozemská ekonomika svou dynamikou překračuje průměr zemí Evropské unie a potvrzují znovuoživení exportu a domácí poptávky. Achillovou patou by se ovšem mohlo stát její přehřátí ekonomiky a zvyšující se inflace, na což upozorňují někteří bankéři i samotný premiér Wim Kok. "Trh práce by mohl vyvolat tlaky na zvyšování mezd a tím na růst inflace," tvrdí například ekonomka Elga Bartschová. Již nyní největší nizozemská odborová centrála FNV požaduje navýšen
í mezd o čtyři procenta, přestože inflace loni dosáhla 2,2 procenta.Vývoj nezaměstnanosti (v procentech)
1995 | 7,1 |
1996 | 6,6 |
1997 | 5,5 |
1998 | 4,2 |
Ř íjen - prosinec 1999 | 2,7 |
Leden 2000 | 2,9 |
Zdroj: HN z 18. 2. 2000