Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2014 je 1. duben 2015. Při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se lhůta prodlužuje do 1. srpna. V takovém případě je nutné doručit na finanční úřad plnou moc pro daňového poradce do základního termínu pro podání daňového přiznání.
1) Při nulové dani se daňové přiznání nepodává
Při nízkých zdanitelných příjmech a uplatnění základní slevy na poplatníka neplatí někteří občané nic na dani z příjmu fyzických osob. Když je daňový základ nižší než 165 600 Kč, tak se za rok 2014 neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. To však neznamená, že například živnostníci s nízkým hrubým ziskem nebo občané mající pouze příjmy z pronájmu, nemusí podat daňové přiznání. Daňové přiznání je nutné podat, i když je daňová povinnost nulová.
2) Zaměstnanci daňové přiznání nepodávají
Jestliže mají zaměstnanci další zdanitelné příjmy (např. ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku nebo pronájmu) vyšší než 6 000 Kč za rok 2014, tak mají povinnost podat daňové přiznání. Daňové povinnosti nemohou zaměstnanci vyřídit prostřednictvím ročního zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem.
3) V daňovém přiznání se neuvádí příjmy ze zaměstnání
Občané mající povinnost podat daňové přiznání, kteří přitom během roku pracovali pro jednoho nebo více zaměstnavatelů, si musí od všech zaměstnavatelů vyžádat "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2014". V daňovém přiznání uvedou i příjmy ze zaměstnání a úhrn zaplacených záloh na dani z příjmu sražených zaměstnavatelem. V daňovém přiznání se tedy uvádí i příjmy ze zaměstnaneckého poměru.
TIP - přečtěte si užitečné rady:
- Kdo musí za rok 2014 podat daňové přiznání?
- Deset omylů při vyplňování daňového přiznání
- Deset rad živnostníkům pro vyplňování daňového přiznání
- Pět případů, kdy je vyplnění daňového přiznání radost
4) Důchodci nemají nárok na daňovou slevu
Všichni starobní důchodci, kteří budou podávat za rok 2014 daňové přiznání, neboť například vykonávali během roku 2014 samostatnou výdělečnou činnost nebo měli příjmy z pronájmu, mohou v daňovém přiznání uplatnit v plném rozsahu základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Základní daňová sleva se přitom nekrátí a vždy náleží v plné výši, i když například výdělečná činnost trvala pouze několik měsíců během roku 2014.
5) Při stanovení výdajů paušálem nelze nikdy uplatnit slevu na manželku a děti
OSVČ stanovující výdaje paušálem nemohou v daňovém přiznání za rok 2014 uplatnit daňovou slevu na manželku s vlastními ročními příjmy do 68 tisíc Kč ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na děti ve výši 1 117 Kč za každý měsíc na každé dítě. Když však daňový základ ze zaměstnání tvoří více než polovinu daňového základu, tak lze v daňovém přiznání uvedené slevy uplatnit i při stanovení výdajů paušálem. Při přivýdělku je tedy paušál výhodný a omezení se na něj nevztahují.
6) Daňové zvýhodnění uplatní oba rodiče
Daňové zvýhodnění na děti může uplatnit pouze jeden z rodičů. Když zaměstnaná manželka (manžel) uplatňoval daňové zvýhodnění na děti již během roku u svého zaměstnavatele při výpočtu měsíční čisté mzdy, tak nelze daňové zvýhodnění uvést ještě v daňovém přiznání.
7) Daňový bonus dostanu i při nízkých zdanitelných příjmech
Na daňový bonus, kdy se dostávají peníze od státu, mají nárok občané, jejichž vypočtená daň z příjmu fyzických osob je nižší než daňové zvýhodnění na dvě děti. Aby vznikl nárok na daňový bonus, tak musí zdanitelný příjem za rok 2014 činit minimálně 51 000 Kč. Kdo byl téměř celý rok nezaměstnaný a má např. příjmy za listopad a prosinec 2014 ze samostatné výdělečné činnosti 31 500 Kč, tomu nárok na daňový bonus nevznikne.
8) Na nepracující manželku lze vždy čerpat daňovou slevu
Jestliže měla manželka (manžel) za rok 2014 vlastní příjmy do 68 tisíc Kč, tak je možné v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč. Do vlastního příjmu se však počítá i podpora v nezaměstnanosti nebo mateřská. Přestože manželka po většinu roku 2014 nepracovala, tak může mít vlastní příjem nad limit.
9) Přeplatek zasílá finanční úřad automaticky
Při čerpání daňového bonusu nebo zaplacení vyšších daňových záloh během roku, než odpovídá daňové povinnost za celý rok 2014, vzniká nárok na vrácení daňového přeplatku. Komu vyšel v daňovém přiznání daňový přeplatek, ten nesmí zapomenout na straně číslo 4 daňového přiznání vyplnit "žádost o vrácení přeplatku". Bez vyplnění potřebných údajů (např. čísla bankovního účtu, podpisu) v tomto rámečku nemůže finanční úřad vypočtenou daň vrátit.
10) Při dřívějším podání daňového přiznání rychleji obdržím přeplatek
Jestliže v daňovém přiznání vznikne nárok na daňový přeplatek a je správně vyplněna "žádost o vrácení přeplatku", potom finanční úřad zašle přeplatky do jednoho měsíce po termínu pro řádné podání daňového přiznání. Při zasílání přeplatků není přitom rozhodující, zdali bylo daňové přiznání podáno začátkem února, začátkem března nebo koncem března. Dřívější podání daňového přiznání povinnou administrativu neurychlí a peníze se dříve nedostanou.