Hospodářský růst Albánie dosáhl za loňský rok osmi procent a míra klesla na sedm procent. Ve vývoji albánské ekonomiky nastal v uplynulém roce pokrok, který by mohl pokračovat i v dalším období. Uvádí to v nejnovější zprávě Transition 1999 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), kterou včera citovala britská BBC. Banka pozitivně hodnotí snahu vlády v Tiraně urychlit liberalizaci a privatizaci, ale upozorňuje na nedostatečnou vůli zahájit zásadní
institucionální reformy včetně restrukturalizace bankovního sektoru a podniků a otevření trhu konkurenci.Také podnikatelské klima pro zahraniční investory není dostatečně příznivé. Problémy vytváří rozsáhlá byrokracie, obavy budí otázka bezpečnosti a pořádku a slabá infrastruktura. Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc vládu pranýřuje za rozšířenou korupci a podvody praktikované místní administrativou. Na druhé straně však MMF albánskou vládu chválí za "cílevědomé provádění makroekonomické politiky".
Analy
tici se shodují v tom, že exodus více než 450 tisíců kosovských Albánců v období března a dubna loňského roku byl pro albánskou ekonomiku, překonávající hlubokou krizi po skandálech s finančními pyramidovými hrami a politickém kolapsu, další velkou zkouškou. Naštěstí se zátěž pro státní rozpočet ukázala být menší, než se předpokládalo, především díky rozsáhlé mezinárodní humanitární pomoci ve formě potravin a dalšího materiálu. "Část těchto zásilek se ocitla na vnitřním albánském trhu a přispěla k jeho oživení," uvádí list Financial Times. "Navíc část Kosovanů byla ochotna odejít zpět dříve, než to ekonomika pocítila," tvrdí západní diplomaté.Nehledě na peripetie loňského roku dosáhl růst hrubého domácího produktu osmi procent, tedy podobné úrovně jako i v roce 1998. Inflace v roce 1999 výrazně poklesla a v druhé polovině roku se pohybovala mezi nulovou úrovní a minus jedním procentem. Celkově tak její míra představovala přibližně sedm procent. "Právě stlačení bylo pozitivním efektem krize. Za druh
ý efekt lze považovat růst výkonnosti v sektoru služeb," míní pozorovatelé v Tiraně.Nehledě na velmi příznivá a dynamická statistická čísla se albánské hospodářství potýká s nezdravou strukturou: Kolem 52 procent HDP je vytvářeno zemědělstvím, asi 35 procent ve stavebnictví a službách a přibližně 12 procent průmyslem. Zemědělská základna však stojí na "vratkých nohou" jak z hlediska technického zázemí, tak i kvůli masové migraci vesnického obyvatelstva do měst, a zvláště za prací do Řecka a Itálie. Jedním
z podstatných důvodů této často ilegální migrace je hrozivě vysoká nezaměstnanost a ubohé životní poměry. Albánie je totiž nejchudší evropskou zemí s průměrným ročním příjmem na osobu ve výši 850 až 900 USD. Pro srovnání, v sousední Makedonii dosahuje průměrný měsíční příjem 1440 USD.Zdroj: HN z 25. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
