Deset odlišností u zdravotního pojištění

Zaměstnanci na zdravotním pojištění platí 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % za zaměstnance platí zaměstnavatel. Zdravotní pojištění vypočítává a na účet zdravotní pojišťovny zasílá zaměstnavatel. Za odvod zdravotní pojištění je zodpovědný zaměstnavatel. Zaměstnanec nemůže být dlužníkem na zdravotním pojištění za období trvání zaměstnání.

1) Možnost výběru zdravotní pojišťovny

Daň z příjmu se odvádí na účet finančního úřadu a sociální pojištění na účet místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního pojištění). Neexistuje možnost volby. U zdravotního pojištění však ano. Každý pojištěnec si může vybrat jednu se 7 zdravotních pojišťoven působících na trhu: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Revírní bratrská pokladna, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Zdravotní pojišťovnu je možné změnit jednou za rok, vždy od 1. ledna. Jednotlivé zdravotní pojišťovna nabízejí různé programy nebo bonusy, které mohou být důvodem ke změně.

2) Zdravotní pojištění musí být placeno

Zaměstnanci s nízkým příjmem (do 10 290 Kč měsíčně) neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Důvodem je uplatnění slevy na poplatníka. Při uplatnění daňového zvýhodnění na děti se limit ještě zvyšuje, v závislosti na počtu dětí. Zaměstnanci neplatící z měsíční hrubé mzdy daň z příjmu fyzických osob nejsou výjimkou. Zdravotní pojištění musí být vždy placeno. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné odpočty nebo slevy.

3) Rovná sazba pojistného

Na zdravotním pojištění odvádí všichni zaměstnanci pracující na plný úvazek stejně. Sazba zdravotního pojištění je stejná při minimální mzdě i při miliónových příjmech. Zdravotní pojištění můžeme tedy nazvat skutečnou rovnou daní. Občané s nadstandardními příjmy odvádí i 7% solidární daň z příjmu nad strop a sociální pojištění se za rok 2015 platí pouze do maximálního vyměřovacího základu. Strop u zdravotního pojištění za rok 2015 činí 1 277 328 Kč. Solidární daň za rok 2015 se platí z příjmu nad strop.

4) Odvody na zdravotním pojištění neovlivňují nárok na péči

Zdravotní pojištění je v Česku založeno především na principu solidarity. Všichni pojištěni občané mají nárok na zdravotní péči v souladu se zákonem. Při čerpání zdravotní péče se přitom nerozlišuje, kolik občané odvádí na zdravotním pojištění. Vyšší odvody na sociálním pojištění naproti tomu znamenají vyšší státní důchod. Sociální pojištění je založeno i na principu zásluhovosti.

5) Zdravotní pojištění platí i stát

Při evidenci na úřadu práce se neplatí sociální pojištění. Současně se však doba evidence na úřadu práce započítává jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely pouze v omezeném rozsahu. Delší nezaměstnanost tedy znamená nižší státní důchod, nebo může být dokonce důvodem, proč není následně státní důchod přiznán. Zdravotní pojištění však musí být vždy placeno. Za občany v evidenci úřadu práce platí zdravotní pojištění stát.

6) Při práci pouze na dohodu se zdravotní pojištění platí

Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč, tak se z odměny neplatí zdravotní pojištění. Kdo však pracuje pouze na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou do limitu (např. i pro více zaměstnavatelů), ten je veden v registru zdravotní pojišťovny jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a musí za každý měsíc platit zdravotní pojištění 1 242 Kč (13,5 % z 9 200 Kč). Sociální pojištění se při práci pouze na základě dohody o provedení práce do limitu platit nemusí, ale tato práce není započtena do doby pojištění pro důchodové účely a tento příjem neovlivňuje výši důchodu.

7) Příjem pouze z pronájmu a zdravotní pojištění se platí

Při příjmu z pronájmu se zdravotní pojištění neplatí. Kdo však má pouze příjem z pronájmu a nemá vyřešen svůj pojistný vztah, ten je veden v registru zdravotní pojišťovny opět jako OBZP a musí za každý měsíc platit zdravotní pojištění 1 242 Kč. Sociální pojištění se z pronájmu neplatí, ale tento příjem neovlivňuje výši důchodu ani se nezapočítává doba pronájmu do doby pojištění ovlivňující důchodové nároky a výši státního důchodu.

8) Studenti starší 26 let si musí sami zdravotní pojištění platit

Zdravotní pojištění za studenty platí stát maximálně do 26 let věku. Starší studenti jsou vedeni v informačním systému své zdravotní pojišťovny jako OBZP a musí každý měsíc platit na zdravotním pojištění 1 242 Kč. Sociální pojištění nemusí studenti starší 26 let platit, ale tato doba se jim nehodnotí pro důchodové účely.

9) Účast v II. pilíři nemá vliv na zdravotní pojištění

Občané, kteří vstoupili do II. důchodové pilíře, odvádí ze svého příjmu nižší povinné sociální pojištění. Účast v II. pilíři však nemá žádný vliv na výpočet zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění se počítá stejně v obou případech.

10) Při přivýdělku může být sociální pojištění nulové

Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností neplatí do limitu z přivýdělku sociální pojištění. Za celý rok 2015 je limitem hrubý zisk (příjem - výdaj) 63 865 Kč. Zdravotní pojištění se platí i z nízkého přivýdělku formou samostatné výdělečné činnosti. Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se vypočítá dle skutečného zisku.