Pět důvodů, proč bude těžší mít starobní důchod

O státní důchod je nutné si písemně zažádat na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a splnit dvě hlavní zákonné podmínky: dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk se liší dle roku narození, u žen se zohledňuje i počet vychovaných dětí. Do doby pojištění se počítají odpracované roky a náhradní doby pojištění.

1) Prodlužování důchodového věku

Dnešní čtyřicátníci mají důchodový věk než dnešní důchodci o několik let. Nejvíce se zvýšil důchodový věk ženám, které vychovaly více dětí. Např. žena narozená v roce 1952, která vychovala dvě děti, měla důchodový věk 59 let. Žena narozená o 25 let později má již důchodový věk 67 let. Z důvodu vyššího důchodového věku stoupne počet občanů, kteří si důchod vůbec neužijí. V přiložené tabulce máme pro názornost uveden důchodový věk u mužů a žen dle ročníku narození.

Důchodový věk

2) Nutná vyšší doba pojištění

V roce 2015 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu 31 let, aby byl státní důchod přiznán. Nedostatečná doba pojištění je důvodem, proč není starobní důchod přiznán. Doba pojištění se však neustále prodlužuje. V roce 2019 a později bude dle současné legislativy nutné získat dobu pojištění v rozsahu 35 let. Z důvodu zvýšení doby pojištění stoupne počet žadatelů, kteří potřebnou dobu pojištění v produktivním věku nezískali a nebudou splňovat zákonné podmínky. Při nedostatečné době pojištění může být v některých případech řešením dobrovolné důchodové pojištění. Legislativou je však institut dobrovolného důchodového pojištění omezen. Proto nelze dobrovolné důchodové pojištění využít vždy.

3) Evidence na úřadu práce se započítává omezeně

Do konce roku 1995 se evidence na úřadu práce do doby pojištění pro důchodové účely započítávala vždy. Od roku 1996 se do doby pojištění vždy započítává pouze doba v evidenci na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce se po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží započítává maximálně v rozsahu 3 let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Dlouhodobá nezaměstnanost je s ohledem na získání potřebné doby pojištění velký problém.

4) Studium se nepočítá

Do konce roku 2009 mezi náhradní dobu pojištění patřilo i studium na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole po dobu prvních 6 let po dosažení 18 let. Od roku 2010 se však již studium do doby pojištění nezapočítává. Dnešní studenti tedy získají nižší dobu pojištění pro důchodové účely. Především vysokoškoláci získají nižší dobu pojištění o několik let. Nižší doba pojištění negativně ovlivní nejenom výši státního důchodu, ale bude těžší získat potřebnou dobu pojištění pro přiznání důchodu. Při nedostatečné době pojištění lze dobu studia dopojistit i zpětně formou dobrovolného důchodového pojištění. Dopojištění samozřejmě není zadarmo. V roce 2015 činí minimální dobrovolné důchodové pojištění 1 863 Kč měsíčně, v budoucnu to bude více.

5) Přísnější zápočet náhradních dob

Mezi náhradní doby pojištění, které se započítávají do doby pojištění nutné k přiznání důchodu, patří např. studium před rokem 2010, vojenská a civilní služba, péče o dítě do 4 let věku, péče o závislé dítě do 10 let, péče o závislou osobu v II., III. a IV. stupni, doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Zjednodušeně jsou náhradními dobami období, kdy není z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění a přitom je tato doba počítána pro nárok na důchod. Náhradní doby pojištění získané před rokem 2010 se hodnotí do doby pojištění nutné k přiznání státního důchodu ze 100 %. Od roku 2010 se plně hodnotí pouze vojenská služba, péče o dítě do 4 let věku a péče o závislou osobu. Ostatní náhradní doby pojištění se od roku 2010 započítávají z 80 %. Pět let takových náhradních dob pojištění se tedy započte do doby pojištění pro přiznání státního důchodu pouze jako čtyři roky.