Deset různých příjmů a platba zdravotního pojištění

1) Zaměstnání na hlavní pracovní poměr

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy. Dalších 9 % na zdravotním pojištění za zaměstnance platí zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se platí z celého příjmu. Pro placení zdravotního pojištění není zaveden žádný strop jako v případě sociálního pojištění. Zaměstnanci nemají s placením zdravotního pojištění žádné starosti. Peníze jsou jim z hrubé mzdy sraženy zaměstnavatelem, který je i zodpovědný za jejich zaslání na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

2) Práce na zkrácený úvazek do minimální mzdy

U zaměstnanců pracující na zkrácený úvazek s měsíční mzdou nižší než minimální mzda, se výpočet zdravotního pojištění liší, zdali se jedná o státní pojištěnce či nikoliv. U státních pojištěnců se zdravotní pojištění vypočítává standardně. U ostatních zaměstnanců však musí zdravotní pojišťovna obdržet měsíčně 1 242 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč). Zaměstnavatel přitom zaplatí za tyto zaměstnance 9 % z hrubé mzdy a dopočet do částky 1 242 Kč je sražen zaměstnanci. Efektivní sazba zdravotního pojištění zaměstnance je v takovém případě vyšší než 4,5 %. Někteří zaměstnavatelé však tento dopočet za zaměstnance rovněž platí.

3) Práce na dohodu o provedení práce

Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z odměny z dohody o provedení práce zdravotní pojištění neplatí. Ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Jestliže je měsíční odměna 10 001 Kč a více, tak se již zdravotní pojištění standardně platí.

4) Práce na dohodu o pracovní činnosti

Pokud je měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč, tak se z měsíční odměny zdravotní pojištění neplatí. Jestliže je však měsíční odměna 2 500 Kč a více, tak se již z měsíční odměny zdravotní pojištění platí v obvyklé výši (zaměstnanec 4,5 % a zaměstnavatel 9 %).

5) OSVČ na hlavní činnost

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se platí během roku měsíční zálohy, které odpovídají dosaženému zisku v minulém období. Vždy musí být placena alespoň minimální záloha. V roce 2015 je minimální měsíční záloha 1 797 Kč. Zdravotní pojištění za celý rok se následně vypočítá z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být zdravotní pojištění za rok vypočteno z minimálního vyměřovacího základu. I při nízkém zisku za rok 2015 musí být při hlavní činnosti zaplaceno na zdravotním pojištění minimálně 21 555 Kč (13,5 % z 159 666 Kč).

6) OSVČ na vedlejší činnost

Výkon samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, studiu nebo během důchodu je považován pro účely platby zdravotního pojištění za vedlejší zdroj příjmů. Vedlejší samostatná výdělečná činnost je zvýhodněna. Zdravotní pojištění se vypočítá dle skutečného zisku. Nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ jako při hlavní činnosti. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu (poloviny hrubého zisku).

7) Příjem z pronájmu

Velmi oblíbeným pasivním příjmem je příjem z pronájmu nemovitých věcí, ať už bytu nebo domu. Zdanění z pronájmu je nižší než ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činností. Z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se totiž zdravotní pojištění neplatí.

8) Příjem z prodeje nemovitosti

Aby byl příjem z prodeje domu nebo bytu osvobozen od daně z příjmu fyzických osob, tak musí být splněn časový test, jehož délka se liší, zdali se v dané nemovitosti bydlelo či nikoliv, zdali se inkasované peníze použily na pořízení nového vlastního bydlení apod. Jinak se postupuje u vlastního bydlení a jinak u družstevního bydlení. Při splnění zákonných podmínek se z prodeje nemovitosti daň z příjmu fyzických osob neplatí, když nejsou splněny zákonná ustanovení, tak příjem dani z příjmu fyzických osob podléhá. Zdravotní pojištění se z prodeje nemovitosti neplatí, nedochází k testování jako u daně z příjmu.

9) Příjem z prodeje CP

Rovněž z příjmu z prodeje CP musí být splněn časový test, aby se z příjmu neplatila daň z příjmu. Zdravotní pojištění se však z příjmů z prodeje cenných papírů neplatí.

10) Nevyřešený pojistný vztah

U své zdravotní pojišťovny jsou všichni občané vedeni jako zaměstnanci, OSVČ, státní pojištěnci nebo OBZP. Je samozřejmě možný souběh: např. zaměstnanec a OSVČ na vedlejší činnosti, důchodce a zaměstnanec, student a OSVČ. Kdo však není veden v některých z prvních tří kategorií, ten je automaticky veden jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a má povinnost platit měsíčně své zdravotní pojišťovně 1 242 Kč (13,5 % z 9 200 Kč). OBZP jsou např. i občané pracující pouze na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně.