Přichází čas zaplatit daň z příjmů. Co je třeba udělat?

23.02.2000 | ,
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Blíží se 31

Blíží se 31. březen, poslední den, kdy můžete bez penále podat přiznání k dani z příjmů a zaplatit daň. Čím dříve tak učiníte, tím lépe. Jen tak se vyhnete tlačenicím na finančním úřadu. Daň z příjmu musí zaplatit a daňové přiznání podat do 31. března každý, kdo měl vedle příjmů ze zaměstnání, tedy ze závislé činnosti, i další příjmy. Tyto starosti může hodit za hlavu jen ten, koho loni platil jeden zaměstnavatel a kterého zároveň požádal písemně o zúčtování daně do 15. února. Zaměstnavatel mu pak v průběhu roku strhává zálohu na daň podle výše mzdy.

Na finační úřad nechoďte s miliony

"Fronty poplatníků s tiskopisy a penězi očekáváme hlavně v posledních deseti dnech března," potvrdil zástupce ředitele Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu Lubomír Janoušek. Lidé si mohou podle jeho mínění ušetřit nepříjemné čekání na chodbách úřadu, když využijí pošty a banky. Úřad není schopen jednorázový nápor v několika dnech u jednoho okénka zvládnou

t. "Je otázka, do jaké míry mají úřady suplovat činnost peněžních ústavů.

Situaci by prospělo, kdyby poplatky za odeslání daně z příjmu na poště byly bezplatné a poštovní náklady by šly na účet státu," komentuje Janoušek. Na úřadu by se měla hotovost přijímat jen omezeně, nejvýše desetitisícové částky, soudí. Při doručování tiskopisů a peněz poštou považuje úřad za den doručení datum převzetí u poštovního okénka. V bance záleží na datu odepsání z účtu příkazce. Daňové přiznání musí být podáno na finační úřa

d v místě bydliště, nejlépe ve dvou kopiích. Jedna zůstane na úřadu, druhá poplatníkovi. Poplatník, který nesplní své daňové povinnosti v termínu nebo je splní špatně, nakonec zaplatí mnohem více. Úřad mu vyměří penále.

Chyby ani opomenutí se nepromíjejí

Když poplatník nepodá přiznání a nereaguje na výzvu úřadu, je mu daň náhradně dopočtena a k ní vypočteno penále. To činí za každý den zpoždění dvě promile z vypočteného daňového odvodu (např. ze základu 200 000 korun činí 400 Kč za den). Kdo podal přiznání v termínu, ale nezaplatil, čeká jej penále ve výši jednoho promile z dlužné částky. Za pozdě podané přiznání lze zvýšit daň o deset procent.

Stávají se i případy, kdy osoba podá přiznání včas a zaplatí včas s tím, že později zjistí, že dala státu méně, než měla. Chybu napraví podáním dodatečného přiznání. Jeho penále činí půl promile denně z dodatečně přiznaného nedoplatku. V pravomoci úřadu je také uložení pokut za nesplnění povinnosti, která má nepeněžitou povahu. Například za nesplnění oznamovací povi

nnosti hrozí pokuta až dva miliony korun. Za nevedení účetnictví nebo za jeho neúplnost může sankce dosáhnout až 1 milion korun.

Poradce i účetní se často vyplatí

Kdo si není jist, že bez chyby vyplní daňové přiznání, raději vyhledá daňového poradce nebo účetního. S daňovým poradcem lze podat přiznání až do 30. června, s účetním se termín podání neprodlužuje. Přestože poradce vystupuje vůči úřadu jako partner pro objasnění chyb v přiznání, odpovědnost a tedy i povinnost zaplatit vyměřené penále má poplat

ník. Záleží na tom, k jaké činnosti osoba poradce ve smlouvě zmocní. Penále za špatně vypracované přiznání lze na poradci vymáhat až soudní cestou. Odpovědnost za přiznání není možné vyžadovat na účetním. Větší či menší díl odpovědnosti se pak projevuje i v ceně práce poradce a účetního. Za sestavení daňového přiznání pro fyzickou osobu si poradce obvykle řekne dva až deset tisíc, účetní tisíc a více korun.

Jak se vypočítá daň z příjmů

Všechny příjmy za rok 1999 se sečtou a tato suma tvoří základ daně. Pokud u výdělečné činnosti vznikne mezi rozdílem příjmů a výdajů ztráta, pak se tato ztráta odečítá od základu daně. Od základu daně se odečítají výdaje na dosažení příjmů. V tomto okamžiku se může plátce daně rozhodnout, že odečte zákonem stanovený paušál

(tj. procento z příjmů), nebo všechny prokazatelné výdaje na dosažení, zajištění či udržení příjmů. Paušální částka se uplatní podle toho, jakou činnost plátce vykazuje.

Z příjmů ze zemědělské činnosti lze odečíst ze základu daně jako paušál 50 procent, z příjmů užití nebo poskytnutí práv z průmyslového i duševního vlastnictví a z práv příbuzných 30 procent a konečně z příjmů živnosti, jiného podnikání, z příjmu výkonu nezávislého podnikání nebo z příjmu znalců či tlumočníků 25 procent. Když se plátce rozho

dne postupovat podle druhého způsobu a odvádět daň podle skutečně vynaložených výdajů, musí vést jednoduché či podvojné účetnictví.

Přitom se tím míní výdaje, které souvisejí s jeho výdělečnou činností. Jak uvádí přehled na této straně, od základu daně lze odečítat odpočitatelné položky. Jestliže podnikatel investoval do hmotného majetku, může základ daně snížit o 10 procent z jeho pořizovací ceny. Sazba daně se zvyšuje zároveň s růstem příjmů. Ze základu daně do 102 tisíc korun činí daň 15 procent z příjmů

.

Kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob

*ten, kdo má roční hrubé příjmy vyšší než 10 tisíc korun
*ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu
*zaměstnanec, který měl v průběhu roku jednoho zaměstnavatele, ale nepodepsal u něj prohlášení k dani z příjmu ze závislé činnosti
*zaměstnanec, který má příjmy od dvou zaměstnavatelů současně
*zaměstnanec, který má příjmy od jednoho zaměstnavatele a zároveň jiné příjmy vyšší než 4000 Kč za rok (pronájem bytu, pole)
*ten, kdo uplatňuje nárok na odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru
*ten, kdo má příjmy z ciziny (kromě stanovených výjimek)

Formuláře pro daň z příjmů

*Typ A
Pro poplatníky, kteří měli příjmy výhradně ze zaměstnání (závislé činnosti) na území ČR (kromě zaměstnanců sem patří společníci s. r. o., jednatelé s. r. o., členové družstva).

*Typ B
Pro poplatníky, kteří mají i jiné zdanitelné příjmy. Tiskopis je univerzální pro přiznání jakýchkoli příjmů (vyplňují jej živnostníci, majitelé firem, osoby se svobodným
povoláním, zaměstnanci s příjmy od jednoho či více zaměstnavatelů dalších, osoby s příjmy z občasné činnosti, např. pronájmu nebo přivýdělku).

*Typ C
Pro konkrétně vymezené druhy příjmů z ciziny.

Co lze odečíst od základu daně

*34 920 Kč na poplatníka
*21 600 Kč na vyživované dítě
*19 884 Kč na manželku (manžela), jehož příjmy nepřesáhly 34 920 Kč za rok
*39 768 Kč, pokud manžel či manželka je držitelem průkazky ZTPP (tj. invalida s doprovodem)
*13 080 Kč na poplatníka s plným invalidním důchodem

*6540 Kč na poplatníka s částečným invalidním důchodem
*45 780 Kč na poplatníka držícího průkazku ZTP P
*10 464 Kč na studenta
*částky vynaložené jako dary na dobročinné účely (např. dary registrovaným církvím, školám, sportovním oddílům) až do 10 % ze
základu daně
*zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru až do výše 300 tisíc Kč za rok
*bezpříspěvkové darování krve (2000 Kč za odběr)

Zdroj: LN z 23. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: DANĚ