Hlavním rizikem pro norské hospodářství je příliš rychlý růst mezd
Navýšení hrubého domácího produktu by se podle odhadů mohlo v letošním roce pohybovat mezi 0,75 procenta až 2,9 procenta. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by Norsko mělo vyvinout větší úsilí při privatizaci bank, telekomunikací a v ropném průmyslu. "Další deregulace a privatizace jsou nutné pro zvýšení produktivity," uvedla včera ve své výroční zp
rávě z Paříže OECD.Za strukturální slabost norského finančního sektoru považují analytici zvláště přetrvávající 61procentní podíl státu v bance Den norske Bank (DnB), tedy v největším finančním institutu v zemi. Stát je také vlastníkem 35procentního podílu v Christiania Bank, druhé největší bance. "Vlastnická struktura citlivější na tržní síly a na hodnotu akcionářů by byla důležitá s ohledem na rostoucí institucionalizaci úspor, silnější stimul, který soukromé vlastnictví představuje při zvyšování výkonn
osti, a větší prostor, který dává geografické diverzifikaci," vyjadřuje se kriticky zpráva OECD.Norský parlament sice již v prosinci souhlasil se sloučením podílů státu do jedné skupiny, v níž by si chtěl uchovat alespoň třetinový podíl. Ovšem ani tuto variantu experti nejsou ochotni akceptovat se zdůvodněním, že "tak silná přítomnost vlády by mohla poškodit další zlepšování výkonnosti ve finančním sektoru".
"Kuvajt severu", který před několika lety zažíval nevídaný hospodářský boom, se i nyní nachází na světové špici s vysokými ukazateli HDP na hlavu v přepočtu na paritu kupní síly. Navíc norský veřejný sektor nepatří mezi severskými státy k těm největším, stejně jako i daňová zátěž. Problémem je malá diverzifikace ekonomiky, s efektivním rybářským průmy
slem, postrádajícím seriózní průmyslovou základnu a stagnující privatizace a restrukturalizace ekonomiky. To je jedním z důvodů slabšího růstu hrubého domácího produktu (HDP).Předpovědi OECD o růstu přitom naznačují, že (nezahrnující ropu, plyn a dopravu) se letos zvýší o 0,1 procenta a v roce 2001 o 1,6 procenta. Tyto údaje jsou ale pod úrovní většiny norských očekávání: Statistický úřad prognózuje míru růstu na 1,3 procenta a centrální banka uvedla, že její odhad růstu o 0,75 procenta se může ukázat
jako příliš nízký. Také Mezinárodní měnový fond minulý týden oznámil, že předpokládá zvýšení norského o 2,9 procenta."Výroba by se měla oživit v roce 2001 a hlavním rizikem je přílišné zvyšování mezd," uvedla včera OECD. Nastavení mezd pro rok 2000 a 2001 by proto mělo být v souladu se zeměmi, které jsou hlavními obchodními partnery. To by bylo krokem směrem ke snižování tlaků na růst nákladů a cenové inflace na průměr v eurozóně. Norské odborové svazy však tlačí na pětitýdenní dovolenou a zvyšování
mezd, ačkoliv loni byl se zaměstnavateli dohodnut limit zvýšení na 3,5 procenta. Není však vyloučeno zvýšení nezaměstnanosti, což by napomohlo ubrzdění růstu mezd. Norská přitom v lednu činila 2,9 procenta.Zdroj: HN z 23. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
