Při mezinárodním srovnání je finanční zajištění občanů během nemoci, invaliditě, nezaměstnanosti nebo péče o dítě velmi dobré. Nemocenské dávky, invalidní důchody, dávky státní sociální podpory nebo podpora v nezaměstnanosti se však nedají vždy kombinovat. V některých případech přiznání jedné dávky brání přiznání druhé.
1) Nemocenská a podpora v nezaměstnanosti
Na nemocenskou mají nárok zaměstnanci během trvání pracovního poměru nebo při nástupu na nemocenskou v ochranné 7denní lhůtě. Jestliže např. skončí zaměstnanci pracovní smlouva na dobu určitou a následně se registruje na úřadu práce, kde v ochranné lhůtě onemocní, tak nebude moci pobírat nemocenskou a podporu v nezaměstnanosti současně. Během nároku na nemocenskou nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. O dobu pobírání nemocenské se nekrátí celková lhůta nároku na podporu v nezaměstnanosti. Doba pobírání podpory v nezaměstnanosti, tzv. podpůrčí doba, se pohybuje od 5 měsíců (občané mladší 50 let) do 11 měsíců (občané nad 55 let).
2) Invalidní důchod III. stupně a podpora v nezaměstnanosti
Při splnění zákonných podmínek lze pobírat současně invalidní důchod I. a II. stupně a podporu v nezaměstnanosti. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají občané, kteří v posledních dvou letech získali dobu pojištění v rozsahu alespoň 12 měsíců. Invalidní důchodci III. stupně však nemohou pobírat podporu v nezaměstnanosti. Při případném snížení stupně invalidity již nárok na podporu v nezaměstnanosti mohou mít, neboť doba pobírání invalidního důchodu III. stupně patří mezi náhradní dobu pojištění pro přiznání podpory v nezaměstnanosti.
3) Invalidní důchod a nemocenská
Ze stejných zdravotních problémů není možné v Česku pobírat invalidní důchod a nemocenskou. V praxi je tedy zpravidla úspěšnému žadateli o invalidní důchod ukončena nemocenská a s výplatou invalidního důchodu se začne po ukončení nemocenské. V invalidním důchodu je možné pracovat. Invalidní důchodci jsou limitováni pouze svým zdravotním stavem. Když pracující invalidní důchodce následně onemocní, tak již může nemocenskou pobírat.
4) Mateřská a nemocenská
Peněžitý příspěvek v mateřství (mateřská) i nemocenská jsou dávky nemocenského pojištění a není možné pobírat obě dávky současně. V praxi tedy při rizikovém těhotenství pobírá nastávající maminka nejdříve nemocenskou a následně mateřskou. Mateřská se pobírá 28 týdnů (při vícečetném porodu 37 týdnů), přičemž se na mateřskou nastupuje od 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
5) Mateřská a ošetřovné
Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění. Nejdéle je možné ošetřovné pobírat 9 kalendářních dní, osamělí rodiče mohou ošetřovné pobírat 16 kalendářních dní. Maminka však nemůže současně pobírat mateřskou a ošetřovné na dítě. Když je dítě nemocné a pečuje o něj maminka na mateřské dovolené, tak nemůže ošetřovné na dítě čerpat ani otec dítěte.
6) Rodičovský příspěvek a nemocenská
Pro přiznání rodičovského příspěvku nemusí být splněny speciální podmínky, netestuje se doba pojištění ani příjem. Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Souhrnná částka rodičovského příspěvku činí 220 tisíc Kč. Když se rodičovský příspěvek pobírá kratší dobu, tak se dříve vyčerpá. Jestliže maminka během rodičovské dovolené onemocní, tak ji nevzniká nárok na nemocenskou. Maminka totiž nepracuje a z důvodu nemoci není její příjem krácen, finančně je zajištěna maminka formou rodičovského příspěvku.
7) Rodičovský příspěvek a ošetřovné
Rodiče si mohou zvolit délku pobírání rodičovského příspěvku a během pobírání rodičovského příspěvku se i vystřídat. Změnu je možné provést jedenkrát za tři měsíce. Rodičovský příspěvek náleží osobě, která pečuje o dítě. Když dítě onemocní, tak nemůže maminka na rodičovské dovolené pobírat na nemocné dítě ošetřovné. Ze zákona ani není možné, aby ošetřovné pobíral otec dítěte, když je matka na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek.
8) Mateřská a rodičovský příspěvek
Legislativa neumožňuje souběh rodičovského příspěvku a mateřské. Když je maminka na rodičovské dovolené se starším dítětem a následně ji vznikne nárok na mateřskou na druhé dítě, tak bude pobírat po dobu 28 týdnů mateřskou. Nárok na rodičovský příspěvek zanikne. Souběh rodičovského příspěvku a mateřské není možný. V praxi je zpravidla vyšší mateřská než rodičovský příspěvek. Kdyby byl rodičovský příspěvek vyšší než mateřská, tak by se prováděl dopočet do částky rodičovského příspěvku.
9) Dva rodičovské příspěvky
V praxi nejběžněji čerpají rodiče rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte. Někteří rodiče mají dvě děti krátce po sobě. Maminka bez účasti na pojištění (např. nezaměstnaná maminka) pobírá rodičovský příspěvek na dvouletého syna a narodí se ji dcera. Na staršího syna pobírala maminka rodičovský příspěvek. Přestože budou obě děti mladší čtyř let a o obě děti bude maminka pečovat, tak nebude moci maminka čerpat rodičovský příspěvek na obě děti. Rodičovský příspěvek náleží vždy pouze na nejmladší dítě v rodině. Rodičovský příspěvek na staršího syna tedy zanikne a bude se pobírat rodičovský příspěvek na dceru. Protože maminka nesplňuje podmínku pojištění, tak ji nevznikne nárok na mateřskou na druhé dítě.