Nedoložené příjmy a důchod

Jak vysoký bude státní starobní důchod závisí na získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Do doby pojištění se počítají odpracované roky a náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Osobní vyměřovací základ při výpočtu důchod v roce 2015 se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, v letech 1986 až 2014. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, dřívější výdělky se při výpočtu přepočítávají na současnou hodnotu pomocí koeficientů. Výpočet důchodu je tedy složitý a ovlivňuje ho průběh celého produktivního života.

Co když chybí doklady?

Někteří občané měnili častěji pracovní místo. Někteří zaměstnavatelé neplnili řádně své povinnosti, ukončili svoji činnost nebo se "zatoulaly" doklady. V takových případech se může snadno stát, že údaje v informačním systému ČSSZ neodpovídají skutečnosti a pro žadatele o důchod nejsou příznivé, neboť jsou v průběhu pojištění mezery, které by znamenaly nižší státní důchod. Každý žadatel o důchod by se měl v předstihu zajímat o svoji dobu pojištění, aby údaje v informačním systému ČSSZ odpovídaly skutečnosti. Ověřit si to lze prostřednictvím IOLDP (Informačního osobního listu důchodového pojištění). V tomto tiskopise jsou uvedeny údaje, která má ČSSZ ve své databázi. O tento doklad si může každý občan jedenkrát ročně zažádat na ČSSZ. Případné nesrovnalosti je vhodné co nejdříve řešit. V opačném případy by byl státní důchod zbytečně nižší.

Jak prokázat odpracované roky?

Když údaje uvedené v IOLDP neodpovídají skutečnosti, potom je zapotřební danou nesrovnalost napravit. Např. kontaktovat bývalého zaměstnavatele, aby splnil svoji zákonnou povinnost. Když nelze bývalého zaměstnavatele kontaktovat, tak je potřeba v součinnosti s pracovníky OSSZ danou situaci řešit. Jestliže má budoucí žadatel o důchod patřičné doklady k prokázání zaměstnání, tak je potřeba je doložit (např. pracovní smlouvu, zápočtový list, výplatní pásky, mzdové listy...).

Co když se nepodaří prokázat příjmy?

Někdy se podaří budoucímu žadateli o důchod prokázat potřebnou dobu zaměstnání, ale nepodaří se již prokázat příjmy v daném období. V takovém případě nemusí mít žadatel o důchod strach, že se mu v daném období nebude počítat žádný příjem. Neprokázání příjmů znamená, že toto období nebude mít žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Při výpočtu důchodu bude toto období považováno jako vyloučená doba pojištění - stejně jako např. nemoc. Nedojde tedy ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky. Jestliže však v daném období měl žadatel o důchod vyšší příjmy než obvykle, tak je zahrnutí tohoto období jako vyloučené doby pro něj nevýhodné, jak si ukážeme na zjednodušeném praktickém příkladu.

Praktický příklad

Paní Nováková měla v letech 1986 až 1994 průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě 25 400 Kč. V letech 1995 až 1996 měla průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě 50 800 Kč. V letech 1997 až 2014 měla průměrnou měsíční mzdu v současnou hodnotě 25 400 Kč. Zaměstnavatel paní Novákové z let 1995 a 1996 po dvou letech fungování zanikl. Tento bývalý zaměstnavatel neplnil zákonné povinnosti. Paní Novákové se podařilo prokázat odpracovanou dobu, nikoliv však příjmy z let 1995 a 1996. Vypočítáme si důchod paní Novákové, jestliže získala dobu pojištění v rozsahu 42 let dle legislativy roku 2015.

a) Výpočet důchodu, kdyby se paní Novákové podařil doložit i příjem v letech 1995 a 1996. Osobní vyměřovací základ by byl v tomto případě 27 134 Kč, protože v letech 1995 a 1996 měla paní Nováková dvojnásobně vysoký příjem oproti ostatním rokům.

vlastní výpočet autora

b) Výpočet důchodu při neprokázání příjmu v letech 1995 a 1996 a vyloučení těchto příjmů z výpočtu. Osobní vyměřovací základ by byl 25 385 Kč (v některých letech jsou přestupné roky, a proto při přepočtu na měsíční hodnotu za celé období je průměrná měsíční mzda o něco nižší než 25 400 Kč).

vlastní výpočet autora

Závěrem

Nedoložení příjmů v letech 1995 a 1996 znamená pro paní Nováková nižší státní důchod o necelých 300 Kč. Důvodem je skutečnost, že v daných dvou letech měla zrovna svoji mzdu dvojnásobně vysokou oproti ostatním rokům. V případě, že by se však dané období při výpočtu důchodu nehodnotilo jako vyloučená doba pojištění, tak by byl státní důchod 11 731 Kč, neboť osobní vyměřovací základ by byl z důvodu zprůměrování 23 633 Kč. Jestliže se příjmy v jednotlivých letech příliš neliší, tak je uplatnění principu vyloučené doby pro občany, kteří nemohou doložit v daném období příjmy, příznivé a brání poklesu důchodu.