Ani dlouhodobý solidní hospodářský růst nemá větší vliv na oživení pracovního trhu
Pracovních míst ubývá ve všech odvětvích s výjimkou sektoru služeb. Růst průmyslové výroby a celkové posilování kondice polské ekonomiky nevede ke zlepšování situace na pracovním trhu. Naopak, letos v lednu bylo u našich severních sousedů registrováno 2,48 miliónu nezaměstnaných, což znamená 13,6 procenta práceschopné populace a nejhorší výsledek od konce roku 1996
. Před rokem, tedy v lednu 1999, byl podíl nezaměstnaných 11,4 procenta. Tyto údaje zveřejnil Hlavní statistický úřad (GUS) a včerejší polský tisk jim věnoval velkou pozornost.Nepříznivý vývoj, který se podle analytiků hned tak nezmění, má několik příčin. Jednou z nich je nepochybně pokračující restrukturalizace spojená s tím, že firmy zvyšují produktivitu a redukují počet míst. Přibližně z pěti až šesti procent má polská nezaměstnanost trvalý charakter a strukturální příčiny, to znamená, že vyplývá z níz
ké kvalifikace uchazečů nebo z celkové zaostalosti daného regionu. Jak míní experti z Centra společenskoekonomických analýz (CASE), stoupající nezaměstnanost naznačuje, že hospodářský růst - loni mírně přes čtyři procenta - není natolik silný, aby v podmínkách transformace mohl přispět k výraznému zvyšování počtu míst.Další příčina je spojena s problémy, jimž čelí malé firmy. Právě ony by totiž měly vytvářet nové příležitosti, zatímco velké společnosti jdou cestou růstu produktivity, nikoli zaměstnanosti. Jenže menší podniky mají nyní složitější život jednak kvůli sílící zahraniční konkurenci a jednak vzhledem k různým byrokratickým překážkám.
Pracovních míst přitom ubývá prakticky ve všech odvětvích, nejvíce pak v důlním průmyslu, v zásobování energií, vodou a plynem, v těžkém i spotřebním průmyslu, v dopravě a spojích i ve stavebnictví. Nové příležitosti se tedy objevují prakticky jen v sektoru služeb. V nejbližší době odborníci nějaké výraznější zlepšení neočekávají. Hospodářské oživení sice povzbudí rů
st zaměstnanosti, ale nároky budou velké.Nové příležitosti totiž musejí kompenzovat úbytek způsobený restrukturalizací a zároveň "pohltit" demografickou špičku odhadovanou na 150 tisíc mladých uchazečů o první zaměstnání. Z nejnovějšího průzkumu firmy Quant Group vyplynulo, že za deset let od počátku systémových změn každý čtvrtý Polák změnil zaměstnání, ale jen 14 procent lidí se za prací odstěhovalo.
Zdroj: HN z 24. 2. 2000