Už jen proto, že pohled do plamene nebo řeřavých uhlíků uklidňuje a k podvečernímu posezení v zahradě se hodí lépe než syčení plynu. Dřevěné uhlí se běžně prodává na trhu, zapaluje se buď speciálními podpalovači, tekutými lihovými přípravky, případně se může nejprve spálit trochu dřeva a uhlí pohodit na něj. Uhlí při grilování nesmí hořet, pouze žhnout.
Totéž platí i o dřevu. Pro spalování v grilu by mělo být dřevo dostatečně vyschlé, naštípané na menší kousky, pokud možno tvrdé, které hoří déle a neodlétávají z něj jiskry. Pro roztopení můžeme použít měkké dřevo a později přiložit tvrdé. Pokud grilujeme delší dobu a je třeba palivo přikládat, umisťujeme ho po stranách tak, aby plameny nezasahovaly na připravované jídlo.
Chceme-li používat jako palivo dřevěné brikety, jaké se používají pro spalování v interiérových krbech, nejprve jejich vlastnosti vyzkoušejme - někdy spíše doutnají než hoří a nepříjemně zapáchají.
A na závěr několik možná zbytečných, přesto potřebných rad: pracujeme většinou s ohněm, pozor tedy na provoz pod pergolami a na dřevěných terasách. Pro zapálení používejme jen k tomu určené podpalovače, nikoliv líh, benzín, petrolej a podobně. Kromě obecného nebezpečí hrozí také znehodnocení grilovaných potravin pachem, což platí i o tuhých lihových podpalovačích.